28.01.2016, kategorie: Novinky

P. František Lízna bude duchovně doprovázet účastníky zájezdu do Pobaltí a Petrohradu

P. František Lízna bude duchovně doprovázet účastníky zájezdu do Pobaltí a Petrohradu

Královéhradecké diecézní centrum pro seniory pořádá v Roce milosrdenství pro seniory a další zájemce zájezd do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Ruska. Duchovní doprovod na tomto zájezdu zajistí známý kněz a poutník do Santiago de Compostela P. František Lízna SJ.

Zájezd se uskusteční v termínu 8. - 14. června 2016. Přihlašování již probíhá. Více o zájezdu naleznete na tomto odkaze.

Životopis Františka Lízny

František Lízna se narodil v roce 1941 v Jevíčku, poté se jeho rodina přestěhovala do Moravské Třebové a Velkých Opatovic. Tatínek, neústupný lidovec, byl brzy po převratu v roce 1948 zavřen.

Jeho druhou zkušeností s vězením byla návštěva dívky, jejíž otec sedlák byl právě zatýkán policií, protože nechtěl vstoupit do družstva. František v zuřivosti strhl rudou vlajku z národního výboru. Stálo ho to 7 měsíců v Jáchymově.

Po vězení nastoupil na vojnu do Michalovec, kde se kvůli svému odporu nést na Prvního máje sovětskou vlajku stal pasáčkem dobytka. Druhý kriminál byl za pokus o nedovolený přechod hranic - Františkovi se zachtělo nadýchat se čerstvého vzduchu mimo komunistický blok...

V roce 1968 vstoupil tento dosud ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě k jezuitům a byl poslán do Anglie, odkud měl jít na misie do africké Rhodesie. Skončil však v Innsbrucku. Tam požádal o návrat do Čech.

Vystudoval teologickou fakultu, ovšem nedostal státní souhlas a nemohl veřejně působit jako kněz. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se dostal do vězení potřetí.

Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem kostela " u jezuitů" v Brně, kde působil do roku 1995. Staral se o nemocné, o Romy - ze solidarity si dal do občanského průkazu zapsat romskou národnost -, vězně a bezdomovce (tzv. sociální apoštolát). Poté požádal řádové nadřízené o přeložení - měl tři varianty: severočeský Chánov, misie na Ukrajině, nebo Mírov.

Byl mu přidělen Mírov (majestátný a pevný hrad, který jako vězení slouží již od 16. století), ale do misie na Ukrajině se také dostal. Když přišel na Mírov, požadoval celu, aby mohl být vězňům k dispozici dvacet čtyři hodin denně. Zákon to však neumožňuje a František Lízna se musel spokojit s farou v nedalekých Vyšehorkách, kde jako vězeňský kaplan působí dodnes - své dveře má přes četná ranní překvapení, kdy host zmizí i s částí vybavení domácnosti, otevřené všem, kteří jako potřební zaklepou.

Františku Líznovi bylo v roce 2001 propůjčeno prezidentem V. Havlem druhé nejvyšší státní vyznamenání Řád TGM za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 společně s dalším vězeňským kaplanem Tomášem Vlasákem cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77.

Životopis P. Františka Lízny převzat z webu jesuit.cz

 
 
Nahoru