23.01.2017, autor: Iris Herman, kategorie: Zamyšlení

Pravda o pravdě

Pravda o pravdě

Znáte to.
Člověka čas od času, když čte nějaký článek, napadne: No, to zase někdo objevil Ameriku!
Někdy, když píši tyto úvahy, mám pocit, že vlastně jen omílám to, co musí být každému známé, zřejmé z životních zkušeností a vlastně tak trochu zbytečné..

Jenže stává se, že pro les člověk nevidí stromy. Jsme zahlceni tolika problémy. Existencionálními počínaje – banálními, každodenními „žabomyšími válkami“ konče.
Pak ty pravdy jen kolem nás bez povšimnutí jen projdou. Nemáme čas se zamyslet, popřemýšlet, promyslet. Pak jednáme neuváženě, zbrkle, nepromyšleně až zkratovitě, s většinou nevalným výsledkem.
Stokrát ověřené nás třeba ani nenapadne. Nebo jej shrneme ze stolu, protože to je klišé a určitě existuje něco jednoduššího, rychlejšího a účinnějšího. Často saháme po (moderně řečeno) operativním řešení se značně nejistým výsledkem, zapomínaje na ověřené životní pravdy.

Převedu to třeba na zapáchajících nohách. Ano čtete správně!
Běháte v práci 8 nebo 12 hodin v uzavřené obuvi. Budete snad po práci řešit zapáchající nohy, mácháním nohou v odvaru listí či z kůry, budete si cpát třeba i listí do bot jak nám „radí“ babiččina příručka? Pochybuji.
„Pomašírujete“ do nejbližší drogerie koupit nějaký ten sprej. Pokud nemáte předchozí zkušenost, koupíte si nejprve ten nejlevnější. Časem se „probojujete“ přes nejrůznější spreje na nohy i do obuvi až ke sprejům nejvyšší cenové kategorie.
V té době už jsou ve hře „protizápachové“ vložky do bot i osvěžující krém a pudr na nohy. Botník máte narvaný neúčinnými spreji, stříkáte to do všemožných bot, přece se to nevyhodí.. V té době máte na nohou už druhou nebo třetí pracovní obuv – předchozí skončila nenávratně v koši.
Máte obavy se cestou z práce stavovat někde – kde byste si museli sundat obuv. Už máte načichlou i nepracovní řekněme „civilní“ obuv. Ačkoliv si mezi použitím té pořádně nohy vydrbete!
Nakonec se někde dočtete, že zápach způsobuje růst bakterií, kterému se dá zabránit používáním ponožek se stříbrem. Nejde zrovna o levné ponožky, ale možná jich koupíte rovnou celý pakl. Ano, zápach je maximálně limitován. Přesto musíte po 12 hodinové šichtě ty nohy umýt antiseptickým mýdlem!
Tak si to shrňme. Chceme-li zabránit zápachu v obuvi, musíme zabránit růstu bakterií, tzn. nejlépe použít antiseptické mýdlo a ponožky se stříbrem. Zjednodušeně – budeme máchat! Jako v radách našich babiček! Jen místo listí a kůry, které vytvářeli něco jako tehdejší přírodní antiseptika, používáme antiseptika ve formě mýdla a spreje.

Tak jsme se nakonec k pravdě dobrali. I když by to bylo značně jednodušší, kdybychom se na začátku správně zeptali, či správně definovali problém a trochu popřemýšleli.
Jenže kdy.? Šéf tlačí na výsledky, kolegyně vás zase před vedením zdrbla, Mareček se špatně učí, Míša pokašlává – asi bude zase marodit, manžel chce teplou večeři, lednice odešla do věčných lovišť, pračka se tam chystá… Budeme si muset vzít půjčku ? nebo jsou prázdniny dětí v ohrožení…? Pak saháme po nejjednodušším řešení, které se nabízí – případně nám ho podsouvá reklama.

Připadá Vám to přitažené za vlasy? Možná. V principu to, ale tak funguje.
Kolik z nás má čas na „kafíčka“ s kamarádkami, vždy když je potřeba něco probrat (předat zkušenosti)?

Ano „kafíčka“ s kamarádkami, kolik se toho tam probere, kolik životních situací, kolik rad. Jde o předávání zkušeností – životních pravd. Uvědomme si to. Jak se nám ulehčí, když tu svoji nesnáz můžeme kamarádce říci. Že nás nám někdo blízký vyslechne, má pro nás pochopení, dá radu nebo naději na zlepšení.

Samozřejmě pánové, není nad to upustit mezi kamarády – jaké trable to máte s tou svojí…zjistit, že v tom nejste sami a támhle ten soused je na tom ještě daleko hůř…a ta vaše není vlastně až tak hrozná, vlastně se na tu dovolenou docela těšíte, vždyť, zpětně vzato, vloni to byl docela „slušnej nářez“.

Říká se že: Rodina a přátelé by měli tvořit jistý ostrov v nejisté době.
Jenže dnes je doba taková, že pomalu nemůžeme věřit přátelům – nebo lépe – kdo jsou vlastně naši skuteční přátelé? To vždy prověří čas! Většinou za cenu ztrát. Jde-li o rodinu – bolestivých ztrát. Ale to bychom zase odbočovali k jinému tématu.

A tak v dnešní době budou mít rodinní poradci, psychologové a psychiatři vždy co dělat.
A zase půjde, pominu-li u psychiatrů medikaci, o předávání životních pravd…

Ano, předávání „pravd“ pomáhá, ať je v jakékoliv formě. Ať si je někde přečteme, či nám je musí říci někdo druhý. Ono někde ty životní pravdy máme v hlavě uloženy. Jako data na CD. Jen si to třeba ani neuvědomujeme, protože máme mysl zahlcenou. A po přečtení článku – nám ta pravda naběhne, jako když vložíš do mechaniky počítače to správné CD.

„Je lépe zapálit svíčku, nežli sedět po tmě.“ (přísloví z východu)

Iris Herman

 
 
Nahoru