25.02.2015, autor: Karel Voplakal, kategorie: Příběhy

Vzpomínka na krásné Slovensko - II. část

Vzpomínka na krásné Slovensko - II. část

Vedení tatranskolomnického hotelu Morava, kde jsme bydleli, nám vyšlo vstříc a poskytlo nám každý večer velikou společenskou místnost s improvizovaným oltářním stolem a křížem ke slavení mše svaté. Bohoslužeb se občas zúčastňovali i lidé z hotelového personálu. Byli jsme velmi rádi, že máme s sebou svého duchovního, velmi vstřícného a milého kněze (asi tak čtyřicátníka). Jeho promluvy byly velmi aktuální. Při zpěvu mešních písní jsme se ovšem museli obejít bez doprovodu varhan, ale zvykli jsme si.

Jak jsem se už zmínil, bydlení jsme měli velmi dobré. Stravování bylo formou polopenze - po vydatné snídani (dobře zásobený švédský stůl) jsme oběd skoro vůbec nepostrádali. Večeře byly vařené „hotovky“ - výběr ze tří. chutně upravených jídel. V „našem“ hotelu Morava se před zhruba padesáti lety natáčel film „Anděl na horách“ s herci Jaroslavem Marvanem, Josefem Kemrem a Milenou Dvorskou. Měla to být lehká (ovšem prorežimní) komedie pro pobavení, zároveň však propagace odborářské péče o pracující. Tento film nám samozřejmě na hotelu promítali, ale někteří z nás jej nedokázali sledovat až do konce - jednak jsme jej už znali, jednak...

Mnohým účastníkům zájezdu se nelíbilo, že poslední den před naším odjezdem bylo v našem hotelu připraveno jakési „retro“ prostředí - pokus dočasně změnit současný hotel na prostředí někdejší socialistické ROH-cké zotavovny pro odboráře: na recepci instalovali nástěnky s ideologickými citáty, plakáty z 50.-60.let s propagačními socialistickými hesly a tendenčními malůvkami, s portréty komunistických ideologů a pohlavárů (počínaje od „klasiků“ - Marxe, Engelse až po posledního soudruha prezidenta Husáka). Byly tam dokonce k vidění i pobronzované sádrové busty lenina, stalina a gottwalda, což každého muselo hluboce „potěšit“, visely tam rudé prapory a z tlampače zněly ne zrovna duchaplné socialistické častušky – např. „Modré a bílé průvody mužů a žen, červené šátečky pionýrů…“  a „Kupředu levá, zpátky ni krok..“ Měla to zřejmě být nevinná recese, snaha pobavit, navodit na chvíli atmosféru oněch dob - ale pro „milovníky starých časů“ by to třeba naopak mohla být docela příjemná nostalgie, ba i vzpruha - hlavně pro ty, kteří se tehdy cítili jako ryba ve vodě a ten režim aktivně podporovali a na něm se přiživovali - a především se to muselo líbit těm, kteří se v oněch dobách zločinně proviňovali na svých spoluobčanech. Oběti totalitních represí se při těch budovatelských písních a oslavě totalitních pořádků musely obracet v hrobě.

V pátek ještě poprchávalo, a tak jsme si udělali individuální výlet tatranskou električkou přes Horní Smokovec do Popradu. Poblíž nádraží začíná pěkná městská pěší zóna, vedoucí kolem velkého moderního kostela,  jehož stavba začala prý těsně před válkou a dokončen byl už za doby Slovenského štátu. Je velmi prostorný a poněkud připomíná chrám Božského Srdce Páně na vinohradském Náměstí krále Jiřího; je však vidět, že v době dokončování chrámu se už nedostávalo finančních prostředků, takže interiér je poměrně skromný, ale vkusný. Popradské náměstí je nyní krásně obnovené, všecky domy mají novou fasádu a z ekumenického hlediska nás potěšilo, že zcela uprostřed stojí bok po boku dva kostely- katolický a evangelický (církve augšpurkského vyznání). Byli jsme rádi, že jsme se do města podívali. Cesta zpět do Lomnice modernizovanou električkou byla nečekaně levná (0,35 Euro) a velmi příjemná.

Měli jsme tu výhodu, že mezi účastníky bylo dost těch, kteří se už znali z minulých poutních zájezdů s hradeckým diecézním centrem pro seniory - z loňského do jihofrancouzské La Saletty, Taizé a Arsu - i z toho předloňského: do Říma a Padovy, takže lidé už od počátku našli mezi spolupoutníky staré známé a měli si s kým popovídat i zavzpomínat. Všichni účastníci se shodli na tom, že i tento letošní zájezd  byl opravdu pěkný; po celou dobu vydržela mezi lidmi milá a přátelská atmosféra - a bez ohledu na nepříliš příznivé počasí jsme si to všichni moc příjemně užili.

Karel Voplakal

Vzpomínka na krásné Slovensko - I. část

Nabídka poutních cest Královéhradeckého diecézního centra pro seniory

 

 

 

Zájezd do nádherného Tyrolska

 
Nahoru