Advent není dobou nákupů a shánění, ale je dobou ztišení

Zj 18,1-23

Lk 21,20-28

Čtvrtek 34. týdne

Obě dnešní čtení jsou obrazem zkázy a zničení. V prvním čtení je líčena zkáza Babylóna, ve druhém zkáza Jeruzaléma. Babylónem byl za dob Ježíšových nazýván Řím, a ten byl, jak víme, doslova převálcován ve své historii několikrát. Sv. Jan nemůže ve své apokalypse mít na mysli skutečný Babylón, místo židovského vyhnanství, neboť v jeho době už několik století prostě neexistoval. V prorockých slovech Pána Ježíše v Lukášově evangeliu má Ježíš na mysli skutečný Jeruzalém, vždyť jeho zkázu několikrát ohlašoval a dobytí Jeruzaléma v tzv. Židovské válce v r. 70 po Kristu bylo opravdu nesmírně krvavé a hrůzné. To byl doslova masakr. Křesťané mu však unikli tím, že byli Židy z Jeruzaléma už předtím vyhnáni. A Židé nesou následky zničení svého kultovního města dodnes, po zkáze Jeruzaléma byli násilně rozptýleni do celého světa a dodnes jim Jeruzalém nepatří, dělí se o něj s muslimy a křesťany. Dodnes nemají svůj CHRÁM, nemají místo, kde by mohli uctívat Hospodina, neboť synagogy, které jsou rozesety po celém světě, nemohou být místem židovské oběti. Jsou toliko místem, na němž se Židé scházejí, modlí se, čtou a zpívají ze svých svatých knih, z Thóry = Zákona a žalmů.

Dalo by se tedy říci, že obě proroctví, z prvého i druhého čtení se již naplnila. Ale není tomu tak. Apokalyptické vize se neomezují jen na konkrétní události, ale jsou nadčasové. Můžeme v nich tedy vidět už naplněnou zkázu Říma a Jeruzaléma, ale oni jdou dál! Tak daleko, že je to těžké pro nás domyslet. Až k druhému příchodu Pána. K tzv. parusii na konci věků. K Poslednímu, definitivnímu soudu po vzkříšení z mrtvých.

Texty na konci církevního roku a na začátku adventu se přímo hemží apokalyptickými vizemi. Nemají však za úkol nás strašit, ale připravit. Tážeme-li se na co, pak na druhý příchod Pána Ježíše Krista. To je pravý význam adventu: příprava na příchod. Advent se jmenuje podle latinského adventus = příchod. Je tedy dobou plnou očekávání, napětí a touhy. Vyvrcholí pro nás před vánocemi, časem narození Krista Pána a jeho prvého příchodu na svět. Ale stejně, jako ta dnešní čtení byla nadčasová a neukazovala pouze k jednotlivým konkrétním událostem, ale poukazovala na druhý Kristův PŘÍCHOD a ZNAMENÍ, které jej budou předcházet, ani ADVENT nekončí jen událostí Betlémské noci, ale ukazuje až k DRUHÉMU Kristovu příchodu ve slávě a moci. Už nikoli chudé a bezbranné Dítě, ale mocný Král a Soudce. Advent není dobou chystání se na Vánoce, nákupů a shánění, to by bylo málo, ADVENT je dobou ztišení, zamyšlení, pokání a přípravy na SOUD. Je dobou prohlubování víry a naděje.

To dosvědčuje poslední věta dnešního evangelia, ve které, navzdory různým apokalyptickým znamením je slovem naděje: „A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše Vykoupení.“

Jiří Vojtěch Černý