08.12.2014, autor: Jan Rybář, kategorie: Zamyšlení

„Anděl Páně“ třikrát denně

„Anděl Páně“ třikrát denně

Vzdělaní lidé, i když nevěří v Kristovo božství, slaví také Advent a Vánoce. Vědí, že je to předěl v oblasti etiky; že po starověkých systémech je to nová morálka, postavená na dokonalém vztahu k jakémukoli bližnímu.

Často pozoruji obraz Jiřího Mědílka. V olověné barvě oblaků prosvítá proužek světla: v pradávných lidech se pomalu probouzelo myšlení. Zatím nejasně, v mýtech a bájích. (V těch ještě dnes žijí přírodní lidé – třeba Masajové). Mýty a báje se obracely k tajemným počátkům: odkud zlo, odkud bolest? Z mýtů a bájí se rodí filozofie – to jsme již u východních kultů a nauk, u Řeků i Římanů. „Aurea prima…aetas“? Lidé konstruují dojemné pokusy o řešení situace člověka. (Miliony v nich žijí na Dálném východě dodnes). U Vyvoleného Národa vznikne z mýtu teologie, Starý Zákon. Velký Neznámý už má jméno: JHVH. Je shovívavý (2 Petr 3). Čeká, až tu bude někdo chápající srdcem: bude to posléze Nazaret, Betlém, Jeruzalém... Zvěstování. Pro křesťany dodnes nejdůležitější a nejúžasnější okamžik dějin lidstva. Miliony lidí z něho žijí dodnes.

Jan Rybář

 

 

 

 
Nahoru