Animátorka seniorů Královéhradecké diecéze Bohuslava Nunvářová laureátkou ceny Celestýna Opitze

V pátek dne 22. října se po dvouleté pauze vynucené karanténními proticovidovými opatřeními opět konalo veřejné udílení ceny Celestýna Opitze laureátům, kteří se významně zasloužili péčí o své potřebné bližní po sociálně-zdravotní stránce: zpravidla tedy o lidi těžce až beznadějně nemocné či sociálně potřebné a vykořeněné - včetně těch, kteří se z různých důvodů nacházejí na okraji společnosti. Tuto prestižní cenu každoročně uděluje řád Milosrdných bratří sv. Jana z Boha - řád, který se péči o nemocné věnuje už po staletí. Celestýn Opitz byl velikou osobností této kongregace a zároveň i osobností představující významný pokrok v medicíně - jako první ve své době totiž použil a zavedl éterovou narkózu při chirurgických operacích (do té doby se operovalo bez anestéze).

Tato cena se za normálních okolností každoročně uděluje v kostele svatých Šimona a Judy vždy třem nejzasloužilejším laureátům; letos se tedy udílela vybraným osobnostem za rok 2020 a dalším třem na rok 2021. Udílení ceny bylo spojeno s krásným koncertem mladých nadějných hudebníků - mladičké klavíristky Nory Lubbadové a hornisty Jana Vobořila (s klavírním doprovodem Ludmily Čermákové). Na programu byla řada skladeb- mimo jiné koncert pro hornu č. 3 Es-dur od W.A. Mozarta, koncert pro sólovou hornu  a klavír J. V. Sticha a několik klavírních skladeb (Fuga  C-dur od J.S. Bacha,  Sonáta d-moll od L. van Beethovena, Fantazie Impromtu a Nokturno H-dur  od F. Chopina, Preludium g-moll S. Rachmaninova a Generalife a Sacro Monte od J. Turina) v obdivuhodně dokonalé interpretaci Nory Lubbadové.

Hudební i hlavní program uváděl Vít Pospíchal, sekretář řádu Milosrdných bratří -  a ceny předával a jejich udělení zdůvodňoval sám nejvyšší představitel Milosrdných bratří v České i Slovenské republice bratr Martin Macek.

První vyznamenanou za loňský rok byla MUDr. Radka Šafářová, kterou vedla její hluboká víra k intenzivnímu a systematickému úsilí pomáhat trpícím bližním překonávat těžké chvíle života i umírání.  Věnuje jim nadstandartní péči a využívá i moderní paliativní metody k mírnění utrpení. Pečuje o své bližní bez předsudků, což ji vede i k péči o lidi bez domova. Sama říká, že nyní, kdy je ve světě mnoho zla, je třeba, aby se projevilo i dobro, a proto by chtěla upozornit na ty, kteří anonymně vykonávají mnoho dobré práce mezi lidmi, a doporučuje modlit se, aby ve svém úsilí vydrželi.

Další loňskou laureátkou je sestra Pavla Martínková z kongregace sester sv. Vincenta de Paul, sídlící v Kroměříži. Své životní poslání nalezla v této komunitě, která jí umožňuje, aby při své veselé a optimistické povaze mohla přicházet k nemocným a posilovat jejich sebedůvěru, sebeúctu a naději a také jim zprostředkovat přijímání Eucharistie. Vyznamenaná sestřička vyjádřila vděčnost nad udělením této ceny, která však podle jejího přesvědčení náleží nejen jí, ale celé kroměřížské komunitě, jež jí působení mezi potřebnými umožňuje a podporuje všechny její aktivity.

Třetím laureátem za minulý rok je JUDr. Michal Tinák, dlouholetý, nyní již emeritní ředitel bratislavské nemocnice Milosrdných bratří, jíž pomáhal vybudovat doslova „z popela“, ačkoli se musel potýkat s nepochopením a odporem mnohých mocných tohoto světa. Před třiceti lety jej hluboce oslovilo a nasměrovalo setkání s nejmenovaným starým řeholníkem a vedlo jej k spolupráci s Milosrdnými bratry. Podporuje paliativní péči a má také hlavní zásluhu o Domov svatého Jana z Boha - pro lidi bez domova. Motivem jeho úsilí je: „činit dobro a dělat to dobře!“

Po přestávce vyplněné koncertní hudbou došlo k udělování cen Celestýna Opitze laureátům na letošní rok.

Jako první přišla na řadu zasloužilá dlouholetá aktivistka z Královéhradecké diecéze paní Bohuslava Nunvářová. Bratr Macek zdůraznil, že jmenovaná má velký dar komunikovat s druhými lidmi a pochopení pro ně. Uvědomuje si, že všichni bližní na tom nejsou po mnoha stránkách tak dobře jako ona - a tak, ačkoli je sama už po řadu let v penzijním věku, nedopřává si odpočinku a jako dobrovolnice pravidelně dochází na onkologické oddělení Hradecké nemocnice i do tamního Domova seniorů, aby nemocným a chovancům všestranně pomáhala a zpříjemnila jejich těžkou situaci. V době karantény, kdy musela svou činnost dočasně přerušit, na ně intenzivně pamatovala ve svých modlitbách a zůstávala s nimi podle možnosti aspoň v telefonickém kontaktu. Už po deset let se snaží angažovat své perspektivní následovnice.

Protože se sama předávání cen osobně nemohla zúčastnit, požádala o zastoupení a převzetí její ceny Karla Voplakala, který vyjádřil potěšení všech, kteří paní Bohunku znají, z vysokého ocenění její záslužné práce a přesvědčení, že její výjimečná skromnost, láskyplná obětavost, neúnavnost a dlouholetá vytrvalost ve službě bližním si toto prestižní vyznamenání nepochybně zaslouží, neboť její činnost ji zcela naplňuje a nic jiného si tolik nepřeje, než aby mohla ještě dlouho ze všech sil pomáhat.

Druhou vyznamenanou laureátkou byla paní Markéta Lorencová, jejíž hlavní zásluhou je dlouholetá absolutní péče o cizí beznadějně nemocnou holčičku, jíž se věnovala s příkladnou láskou a péčí čtyřiadvacet hodin denně až do jejího konce a jíž se neúnavně snažila zprostředkovat radost a dopřát splnění všech dětských snů- včetně cesty k moři. Svou láskyplnou péčí dokázala mnoho- domov pro ni a nepochybně i prodloužení dívenčina života.  Paní Markéta prohlásila, že si je vědoma, že na místě takto vyznamenaných by mohlo stát i mnoho dalších, kteří také převzali péči o nemocné děti a ocenění by si rovněž právem zasloužili.

Posledním, ale v žádném případě nejmenším (last but not least) z vyznamenaných pro letošní rok byl pan Doc. Rostislav Maďar. Jmenovaný rozhodně není neznámou osobností; jeho aktivity na pomoc nejubožejším lidem v rozvojových zemích i jeho soustavné upozorňování na vážnou zdravotní situaci a ne vždy populární návrhy na její efektivní řešení (zejména systematickou vakcinací a zachováváním přiměřených opatření) znají ti, kteří před nimi nezavírají oči. Vyjádřil radost z možnosti pomáhat potřebným a vyjádřil dík všem, kteří pomáhají pomáhat. Ze svých vlastních zkušeností v chudých zemích může prohlásit, že právě tam- mezi nejubožejšími- mohl rozeznat více šťastných lidí než uvnitř bohaté společnosti…

Na závěr bratr Martin Macek poděkoval všem vyznamenaným i všem shromážděným za účast i divákům televize Noe, která celý program přenášela.

Karel Voplakal

Záznam ze slavnostního předávání cen můžete nyní zhlédnout v archivu TV Noe - zde: https://tvnoe.cz/porad/32703-cena-celestyna-opitze-kostel-sv-simona-a-judy-v-praze