Architekt Jan Blažej Santini

V těchto dnech vzpomeňme výročí úmrtí Jana Blažeje Santiniho. Zemřel před 300 lety, 7. prosince 1723 v Praze, ve věku 46 let. Byl to český barokní architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.

Jeho významná díla jsou Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory (1703-08), poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1719-22) a zámek Karlova Koruna (1721-23).

Narodil se jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka italského původu. Maminka pocházela z Plzně a byla to pravděpodobně Češka. Narodil se s tělesnou vadou, částečně ochrnutý. Kamenictví se přesto vyučil, ale studoval malířství. Vydal se sbírat zkušenosti vandrovní cestou. Prošel Rakousko a v Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta.

Práce Jana Blažeje Santiniho-Aichela jsou středem zvětšujícího se zájmu. Vedle odborníků, historiků umění a architektury i široká veřejnost vyhledává jeho stavby. Upoutávají pozoruhodným charakterem tvarů i zvláštností využití vnitřních prostorů pro světelné vyjádření a akustiku. Prezentuje i mnohá odvážná technická řešení. Jeho originální propracované architektonické návrhy představují velké klášterní komplexy, chrámy, kostely, kaple, velké i malé palácové stavby. Jeho dílo pomáhá mnohým pochopit rozpor českého baroka, kdy údajná doba „temna“ je vlastně dobou skutečného, hmatatelného rozkvětu českého stavitelství, řemesla a umění. 

Geniální umělec Jan Blažej Santini ve svých projektech předkládá prostřednictvím hlubokých znalostí matematiky, geometrie a zanícenosti pro oživovanou katolickou věrouku, užitím židovské kabaly a křesťanské mystiky, silné smyslové i duchovní naplnění prožitků. Za 23 let plodného projektantského působení navrhl téměř stovku sakrálních, palácových i hospodářských staveb. Prokázal vytříbený cit pro začlenění staveb do krajiny. V Česku byly na jeho počest založeny webové stránky obdivovatelů jeho tvorby.

Věra Šimková