Azorské ostrovy nás nadchly
Azory (Jestřábí ostrovy), nás opravdu nadchly. Především sopečné krátery, modrá jezírka, všudypřítomné květiny, skvělý čaj, tvrdé sýry, banánová zmrzlina, portské víno.
Azory tvoří devět ostrovů, jsou zámořskou autonomní oblastí Portugalska od r. 1976. Nacházejí se v Atlantickém oceánu, přibližně 1500 km od Lisabonu a 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Je to významná turistická oblast, nacházejí se zde dvě lokality zapsané na seznamu UNESCO - město Angra do Heroísmo (Zátoka hrdinství) na ostrově Terceira a vinařská krajina na ostrově Pico. Souostroví patří mezi nejvzdálenější regiony Evropské unie.
Navštívili jsme ostrov Sao Miguel. Je malý, během jednoho dne se dá přejet z jedné strany na druhou. Postrádá vysoké hory, jediná hora, nejvyšší v Portugalsku, je na ostrově Pico. I tak je ostrov velmi kopcovitý a zelený, plný hortenzií, cykasů, araukárií, citronovníků, eukalyptů, kryptomerií japonských, plantáží čaje, ananasů, banánů a pomerančů. Agáve, palmy kanárské, madeiry portugalské lemují dokonalé silnice.
Na ostrově žije 140 000 obyvatel, 30 000 v hlavním městě Ponta Delgada. Hodinky máme mínus 2 hodiny vzhledem k našemu času. Počasí se stále mění, slunce, vítr, déšť. Proudy v Atlantiku jsou zrádné, na severním pobřeží dosahovaly vlny 11 metrů.
Azory jsou sopečné ostrovy. Sopka Fugo (Oheň) má 946 m n.m. Láva je všudypřítomná, i jako stavební materiál. Název Azorské ostrovy jim dali r. 1427 Portugalci, r. 1420-1440 se přistěhovali. R. 1498 Portugalec Vasco de Gama byl prvním Evropanem, který se dostal do Indie po moři kolem Afriky.
Všude se pasou krávy, Starofrijské plemeno.
Na ostrově mají geotermální energie 45%, voda 5%, vítr 5%, dovoz 45% a čtyři termální lázně.
Zajímavé je jezero Furnas, termální bazény a jídlo Cozido de Furnas dělané v termálních pramenech, které jsme ochutnali ve vyhlášené restauraci Tony’s. Navštívili jsme také výrobnu čaje a ochutnali skvělý čaj. Seznámili jsme se s pěstováním ananasů a dostali skvělou ananasovou zmrzlinu a likér. Navštívili jsme pekárnu Queijada da Vila a ochutnali tradiční koláček, který pekly řeholní sestry již v 16. století.
Na hodinku jsme se zašli vykoupat do termálních lázní Terra Nostra Garden (Země naše). Kromě toho se zde nacházela velmi pěkná botanická zahrada z r. 1775. Z vyhlídky Barosa jsme obdivovali jezero Fugo (Ohnivé). Zastavili jsme se u dalších jezer Santiago, Verde a Azul na severu ostrova.
Navštívili jsme prodejnu portského vína, červeného i bílého, společně poseděli a ochutnali ho. Mnozí poutníci si "portské" odvezli jako dárek. S ostrovem jsme se rozloučili u Atlantiku, obdivovali množství vody, vlnobití a přírodu - nádherný svět.
Druhá část pouti nás zavedla do Fatimy. Cestou jsme se zastavili v Santarém, na místě eucharistického zázraku, kde jsme si prohlédli zakrvácenou proměněnou hostii.
Ve Fatimě jsme prožili blízkost Boha při mši svaté v kapli Růžencové baziliky a v Covi da Iria. Navštívili jsme kostel Nejsvětější Trojice a Muzeum. Prohlédli jsme si korunku Panny Marie, do které je vsazen projektil, který měl zabít papeže Jana Pavla II. Pomodlili jsme se na místě posledního odpočinku Lucie, Františka a Hyacinty v Růžencové bazilice. Prošli jsme křížovou cestu až k jejich rodným domkům. Dětem se několikrát zjevil Anděl Portugalska v r. 1916 a Panna Maria v r. 1917. Večer jsme se pomodlili se svíčkovým průvodem a s Pannou Marií růženec za sebe, naše nejdražší, rodiny, i za naši vlast.
Přijeli jsme domů s pocitem vděčnosti za nádhernou pouť. Ze srdce děkujeme Veronice Čepelkové a našim duchovním průvodcům, vynikajícímu průvodci Karlu Michalovičovi, cestovní kanceláři Awertravel a Diecéznímu centru pro seniory Hradec Králové.
Ještě jednou děkujeme a těšíme se na příští pouť.
Za všechny, spolupoutnice Věra Šimková
