Barokní slavnosti v Tyrolích
Už počtvrté pořádalo Královéhradecké diecézní centrum pro seniory duchovně-odpočinkový a poznávací cestu do rakouského Tyrolska, která tradičně proběhla na začátku září. Jak tento oblíbený kout Rakouska a celý zájezd vnímal jeden z účastníků, pan Miloš Kvapil? Přinášíme vám jeho tematické verše.
Barokní slavnosti v Tyrolích
I.
Začalo to večer
V noci to také skončilo
Jinak
Opravdu jinak to nemělo chybu
Byla to krása
Jako krása z jiného světa
II.
Také to tak začalo
Mše svatá
Mše svatá v Tyrolích
V Tyrolích které byly vždy věrné
III.
Mše svatá v chrámu
V chrámu barokním
Jak jinak
Jsme v Tyrolích
IV.
Mše svatá v chrámu svatého Jana
Jana z Nepomuku
Tyrolská
Rakouská zbožnost
Pietas austriaca
Je stále přítomná
V.
Domeček
Domeček pro pár lidí
Vznáší se vzhůru
Do modra
Vypadá to
Že až na práh nebes
VI.
Včas
Opravdu na poslední chvíli se zastaví
Jsme u moře
Jsme v moři
Moři modra
Moři zelena
Moři krásy
Na blízkých vrcholech hor
Se tyčí kříže
VII.
Ne kříž
Kříže
Skoro na každém vrcholku
Krásné
Nové i staré
Do času vysílají svá poselství
VIII.
Tráva je hebká
Zalévaná jemným deštěm
Provoněná laškovnými větříky
Zve k usednutí
Zve k zamyšlení
K zamyšlení nad plynutím času
IX.
Hory jsou oblé
Žádné ostré štíty
Nekonečné propasti
Krásné
Ladné
Milé
X.
Plné stop lidské námahy
Není zde místo pro kopřivy
Není zde místo
Pro plevel
XI.
Na zelené stráni se pasou kravičky
Moudře pohupují hlavami
Prohlížejí si poutníky
Mlčí
Jen zvuk zvonečků je prozrazuje
Okolní krása jim dala dar vševědoucnosti
XI.
V ohradě
V ohradě z dřevěných kůlu
Stojí koně
Jsou tři
Krásní
Ladně poklusávají
Hřívy vlají
Vítají ráno
XII.
Cesta vede úzkým údolím
Stáčí se vzhůru
Vlevo zeleň
Vpravo bublající potůček
Nad hlavou modro
O kousek výš
Jen nepatrný kousek
Září slunce
Země zázraků
I oplakaný nůž
Ztracený nůž
Se v pravý čas objeví
Objeví se na nečekaném místě
Prostě
Země zázraků
XIII.
Když už se dech krátí
Tmí se před očima
Další zázrak Tyrol
Kaplička
Kaplička Matky Boží
Nová
Před pár lety postavená
XIV.
Krásná
Čistá
Nikým neponičená
Nepomalovaná
Podivnými znaky
XV.
Další údolí
Další kaplička
Ne jedna
Hned dvě
XVI.
Na malém kopečku
Shlížejí do údolí
Do údolí lidí
Lidí
Kteří chodí ke kapličkám
Lidí kteří vědí proč chodí ke kapličkám
XVII.
Další městečko
Čisté
Udržované
Kostelíky
Vonící kadidlem
Šeptající slovy Zdrávasů
XVIII.
K horám patří i řeky
Krásná
Mohutná
Všeberoucí
Vlnící
Kalná včerejšími dešti
Bez zaváhání mířící k cíli
XIX.
Ke krásné krajině
Ano
K ní patří i moře
Moře s koráby
Námořníky
Papoušky
Divokými zvířaty
XX.
Marně byste je hledali
Ale přesto
Pod vysokými štíty
Je jezero
Skoro jako koře
XXI.
Čistá
Jasná
Chladná voda
V ní se odráží okolní svět
XXII.
Odráží
Naplňuje jej
Naplňuje se
XXIII.
Země nehonící se za přeludy
Za přeludy i chimérami
Umírajícími v okamžiku vzniku
Země hodnot trvalých
Daných časem
Daných vůlí
Hodnot prastarých
Pevně zasazených do hor
Kapliček a křížů na vrcholcích
Úsměvů Matky Boží
I tvrdých rukou
Mírných Tyrolanů
Miloš Kvapil