09.04.2014, autor: Libuše Štrébelyová, kategorie: Příběhy

Cestování Thajskem

Cestování Thajskem

Ráda bych se s vámi podělila o několik postřehů z poslední cesty do Thajska a Hong Kongu.

Odlet byl naplánován na 16. února 2005. Po katastrofě tsunami, která postihla Thajsko, jsem byla trochu na pochybách, ale cestovní kancelář nás ujistila, že je vše bezpečné a do postižených oblastí nepojedeme.

V Praze na letišti se nás sešlo osm, včetně našeho průvodce. S některými jsem se znala už od loňského roku. Let přes Londýn a Hong Kong do Bankoku trval přibližně šestnáct hodin.

Naše první místo pobytu byl Bankok - město andělů. Celodenní výlet po městě nám stačil na to, abychom město dostatečně poznali. Bankok je velmi rušné a rozsáhlé město, a tak jsme se pohybovali nejdříve motorovou drožkou tuk-tuk (místní taxi), pozemní dráhou a nakonec lodí po řece, která protéká městem. Navštívili jsme hlavně buddhistické památky - chrám Wat Traimit s překrásnou sochou Budhy z ryzího zlata, chrámový komplex Wat Po (nejstarší v Bankoku) a Královský palác.

Další den měl náš průvodce vypůjčený mikrobus a vydali jsme se na poznávací okruh Thajskem. Zastavili jsme se v městečku Nakhon Pathon. Stojí zde věž Phra Pathom Chedi a na dnešním území Thajska se tu poprvé objevil buddhismus. Ten den jsme ukončili v Kanchanaburi, kde jsme dva dny nocovali. Kanchanaburi je známé mostem přes řeku Kwai a železnicí „smrti“, kterou stavěli desetitisíce zajatců během 2. světové války pod japonskými vojsky v krajně nelidských podmínkách. Prohlídli jsme si muzeum války Jeath a válečný hřbitov Don Rak.

Poté jsme navštívili vesničku Taweechai, kde domorodci chovají slony a podnikli pochod džunglí a řekou na slonech. Slon je moc milé a pomalé zvíře, a tak se nebylo čeho bát.

Další naší zastávkou byla královská Ayutthaya - hlavní sídlo říše Siamu, kde vládli thajští králové déle než 400 let. Odpoledne jsme přijeli do nejznámějšího národního parku Khao Yai. Dle průvodce je zde možné pozorovat volně žijící gibbony, slony, tygry a různá zvířata. Nás tu vítali pouze opice. Večer jsme se ubytovali v krásné palmové zahradě u města Prachinburi.

Následující den jsme opět pokračovali v cestě a navštívili největší katedrálu v Thajsku v Chanthaburi, zasvěcené Neposkvrněnému početí Panny Marie. Cestou po dálnici jsme zjistili, že nám uchází pneumatika. Sjeli jsme tedy z dálnice a zastavili na kraji města před takovou chýškou. K našemu údivu to byl autoservis, kde nám pneumatiku vyměnili. Pocítili jsme tak Boží pomoc a modlitby, které nás po celé cestě provázely. Zbytek cesty jsme totiž jeli bez rezervy.

Teď už nás čekal ostrov Ko Chang a tři dny odpočinku v thajském zálivu průzračného Jihočínského moře. Ráda vzpomínám na celodenní výlet lodí se zastávkou u korálových ostrovů, kde jsme se potápěli a pozorovali barevné rybičky a korály.

Thajsko je země exotická, mírumilovná a vyrovnaná. Místní lidé se na vás stále usmívají a svou dobrou náladou přispívají k radostnému prožití dne.

Cestou zpět jsme se zastavili na dva dny v Hong Kongu a poznali tak město plné budov, obchodů a mrakodrapů. Z vyhlídky zvané Victoria Peak na ostrově Hong Kong byl krásný pohled na celé město. Po čtrnácti dnech plných zážitků jsme se vrátili do naší malé, ale krásné země.

Libuše Štrébelyová

foto: autorka

 

 

 

 

 
Nahoru