Dnes odešel na věčnost Mons. Bohumil Kolář
Mons. ThLic. Bohumil Kolář byl mimořádnou osobností. Stal se velkým svědkem víry nejen v době totality a obohacením pro všechny, kteří ho znali. V posledních letech působil ve dvou farnostech v okolí Prahy a byl aktivním exercitátorem. Dlouhodobě spolupracoval s Diecézním centrem pro seniory v Hradci Králové. Pomodleme se za spásu jeho duše a poděkujme za jeho život, který přinesl mnoho duchovního ovoce. R. I. P.
Životopis Mons. ThLic. Bohumila Koláře
Narodil se 7. 1. 1924 jako druhé dítě manželů Bohumila a Anastásie Kolářových. Když mu bylo jedenáct, jeho matka zemřela na tuberkulózu. Základní vzdělání i gymnázium Bohumil Kolář získal v Praze. V roce 1942 začal studovat v Arcibiskupském semináři v Praze teologii. Po skončení druhé světové války (v roce 1945) v tehdejším Československu se opět otevřela fakulta teologie při Universitě Karlově a studenti pražského semináře pokračovali zde svá studia. Bohumil Kolář byl s dalšími adepty vybrán ke studiu do Říma. V roce 1948 dokončil studia v Římě, kde byl téhož roku vysvěcen na kněze. I přes těžkou poúnorovou situaci v ČSR se v létě 1948 vrátil do vlasti.
V roce 1949 se nenechal zastrašit a přečetl (jako mnoho jiných kněží) pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, který kritizoval poměry nastoleného komunistického režimu. Zato byl vyslýchán a nato i poprvé odsouzen. V roce 1949 byl amnestován. V následujících letech vztah lidově demokratického státu a římskokatolické církve kulminoval až do otevřené perzekuce, věznění kněží a řeholníků, a dokonce i k několika popravám duchovních. Bohumil Kolář byl zatčen 23. srpna 1952. Vyšetřovací vazba v Brně trvala až do 25. června 1953, kdy Krajský soud v Ostravě vynesl rozsudek nad jedenáctičlennou skupinou „velezrádců“. Mezi odsouzenými byli i tři římskokatoličtí kněží: Bradna, Pilík a Kolář. Antonín Bradna byl odsouzen na 15 roků, Karel Pilík na 12 roků a Bohumil Kolář na 10 roků těžkého žaláře. Převážnou dobu svého trestu prožil ve věznici Valdice, kde nezaznamenal jen hlad, útisk ze strany bachařů a zimu, ale taktéž přátelství mezi svými politickými spoluvězni (většinou kněží různých církví).
Z Valdic byl propuštěn v květnu 1960. Do duchovní služby nastoupit nemohl, takže si našel zaměstnání ve firmě Řempo, kde pracoval až do roku 1968 jako skladník. Politické uvolnění v roce 1968 umožnilo Bohumilu Kolářovi návrat do kněžské služby v Roudnici nad Labem, kde působil až do roku 1991. O rok dříve byl povolán i na obnovenou teologickou fakultu, kde několik let vyučoval katechetiku a pedagogiku. Zároveň od roku 1990 působil po dobu pěti let jako spirituál pražského semináře. V posledních letech působil ve dvou farnostech v okolí Prahy a dával po celé republice exercicie seniorům a dalším lidem.
Tento článek (životopis) je licencován za podmínek licence Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Unported. Jeho text byl převzat z článku Bohumil Kolář na Wikipedii.
Poslední rozloučení s Mons. ThLic. Bohumilem Kolářem se bude konat v úterý 17. listopadu 2015 při mši svaté od 12:00 hodin v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze – Karlíně.
