Doma bylo opravdu na co vzpomínat

Využili jsme možnosti nabídky Diecézního centra pro seniory vydat se 2. – 3. října 2014 na zájezd na Moravu, Slovensko a do Rakouska s očekáváním, počasí přálo a den začal i po této stránce slibně. Posilněni po obědě, jsme měli první zastávku v Žarošicích. Nechyběla mše svatá, kterou sloužil otec ICLic. Miloslav Šiffel, který nás doprovázel slovem a milým humorem během jízdy. Bylo zajímavé, vyslechnout si historický vývoj tohoto poutního místa, které nezdolal ani syn Marie Terezie Josef svým nařízením zlikvidovat poutní kostely. Místní postavili nový kostel, kam převezli vzácnou přes metr vysokou sochu Panny Marie, která je nyní v hlavním oltáři, zřejmě dar Elišky Rejčky.

Kolem 18-té hodiny jsme dorazili do termálních lázní Laa an der Thaya v Rakousku, kdo byl, zná. Termálky si jsou v podstatě podobné, koupání a možnosti využití času v prostorách lázní vždy rychle uběhne a to den ještě neskončil.

Večer nás čekala cimbálová hudba a ochutnávka vín. Přednáška o pěstování vín na Pálavě, jejím vhodném podloží pro pěstování různých druhů vín a úspěchu místních vinařů nás obohatila a slastně se nám usínalo v nových ubytovacích prostorách velmi pěkně a vkusně vybavených.

Druhý den nás čekal na Slovensku Šaštín, děkovná mše charity s koncertem a recitací v zaplněné bazilice minor k Roku Sedmibolestné Panny Marie s dvěma biskupy, prezidentem Mons. Štefanem Sečkou, spišským biskupem a celebrujícím bratislavským pomocným biskupem Mons. Josefem Halkou, který po mši vedl adoraci za potřeby charit a jejich pracovníků. Slavnostní mši přenášela slovenská TV Lux a po zjištění, že jsme z královéhradecké diecéze, nás v přímém přenosu v záběrech poslala do éteru. Biskup Halko po evangeliu vyzdvihl úlohu matek a přirovnával je s jejich starostmi a bolestmi k Panně Marii Sedmibolestné. V autobuse jsem zaslechla vyznání, že si uvědomily jaké veliké poslání vlastně mají.

Poslední zastávka v kostelíčku sv. Antoníčka u Blatnice byla dojemná. Opravený kostelíček nás v záplavě slunce vlídně přijal a vnitřní výzdoba byla nečekaně bohatá, překvapující a inspirující. Než jsme autobusem stoupání zvládli, byl krásný výhled na vinice, které se táhly po kopcích.

Během cesty jsme byli Mgr. Veronikou Čepelkovou, která zájezd zorganizovala, informování o zeměpisných a jiných údajích, které bylo dobré znát a vědět o momentálních lokalitách kudy jsme projížděli, více.

Návrat  domů byl ve večerních hodinách, někteří vystupovali i během cesty, protože jsme nebyli jen z diecéze Hradec Králové. Doma bylo opravdu na co vzpomínat.

Anna Matoušková