Dost zvláštní domácí zážitek

Včera dost pozdě večer se nám nečekaně - jakoby z ničehožnic - s hrozným rachotem převrátila a zřítila se na podlahu kuchyňská zásuvková komoda plná sypkých kuchyňských surovin - na štěstí většinou zatím v ještě neotevřených sáčcích:  mouky, cukru, a dalších podobných těžkých věcí. Jak manželka povytáhla dost zatížený horní šuplík, aby tam něco uložila, těžiště komody se posunulo mimo obrys podstavy a almárka s hrozným rachotem spadla - i s těžkou pracovní deskou, na níž stál kuchyňský  robot, kráječ na chleba a kovová chlebovka - a všecko se to za ohlušujícího třesku ocitlo na podlaze. Já jsem u toho pádu přímo nebyl - byl jsem právě vedle v pokoji, ale na ten rámus jsem přiběhl do kuchyně - a to už zezdola bouchali na dveře také vyděšení sousedé, dychtiví vědět, co se jako přihodilo, zdali jsme tu hromové zaburácení vůbec přežili. Naštěstí to manželce na nohu nespadlo, ale všecko to bylo popadané na velkou hromadu vedle převrácené almárky. Je to docela div, že jak robot, tak i ten elektrický kráječ  svůj pád na podlahu přežily - dokonce jsou ještě schopny fungovat - a ani mouky všech tří druhů, ani strouhanka, čočka nebo cukr či  sůl  se nerozsypaly a zůstaly způsobně ve svých pytlících; nevylila se ani láhev s olejem, ani se nerozbilo nic skleněného či jinak křehkého - ale ta hromada věcí na podlaze vypadala dost hrozivě a říkala si málem o přímo hasičský zásah. A tak - místo abychom šli spát (byl na to již čas), měli jsme co uklízet - ale zvládli jsme to docela brzy -  ani jsme to nemuseli nechávat na ráno. Ale jak se říká: „všecko zlé je pro něco dobré“: pozitivní na celé té věci je to, že jsme při tom rovnání vypadaných věcí do vyprázdněných zásuvek aspoň vytřídili a vyhodili všelijaké neužitečné věci, které jsme dosud zbytečně skladovali (popelnice byla naštěstí ještě téměř prázdná). A tak nakonec - na oslavu toho, že se vlastně nic nestalo, jsme to všecko zapili skleničkou vína...

Karel Voplakal