Dvě silvestrovské „funny strories“

Na kluzké silnici se střetnou dva auťáky. Těžko říci, kdo z nich byl vinný a kdo vinnější - nicméně auta  jsou na maděru, ale oba řidiči vyvázli zcela zdrávi a v pohodě. „Člověče, to jsme to vyvedli, že jo? Ale co - hlavně že jsme to oba přežili. Copak vo ty auťáky! Přece taky máš havarijní pojistku, že jo?“ „To víš, bez toho bych ani nevyjel. Nikdy nevíš, kdy to do tebe nějaký nemehlo našije! Ale víš co, když jsme teda oba měli kliku, měli bychom to přece zapít! Mám tady v kapse placatici – bez ní  bych také nikam nejel.“ „Tak  teda jo, dej to sem! Přece jen se mi z té petelice trochu klepou nohy… člověče, ta ale píše! … Počkej - a co ty, copak ty nebudeš pít?“ „Jo, taky si dám, ale až pak, co to přijedou zapsat poldové a zas odjedou !“

Lidičky, mám takovej dotaz: vono se furt povídá - „alkohol je špatný spolujezdec, ten za volant nepatří!“ Asi je to fakt... Tuhle na Silvestra jsme si dali s kamarádem schůzku - a znáte to: pár pivek, některý i se zazděným velkým rumem - no … i nějaká ta becherovka byla; co vám budu povídat.  Tak si pak povídám: nebudeš riskovat, radši tu auto necháš zaparkovaný - a pojedeš domů pěkně autobusem. A víte, že jsem udělal dobře? Z autobusu koukám, jak tuhle a támhle stojí poldové, zastavujou auťáky, otravujou řidiče a dávají jim dejchnout do balonku - snad jen ty autobusy, sanitky a hasiče nechávají napokoji – no a tak jsem se dostal domů bez problémů… No jo, ale teď ta moje otázka: autobus mám ve stodole, ale poraďte mi, jak ho mám teď vrátit?!

Karel Voplakal