Eratosthenés z Kyrény

Eratosthenés z Kyrény žil kolem roku 200 př.n.l. Byl to matematik, astronom a geograf antického Řecka. Správce alexandrijské knihovny a básník. Byl po něm pojmenován kráter Eratosthenes na Měsíci. Vytvořil základy geografie, jako první začal užívat označení zeměpisná šířka a délka.

Vyložil teorii kulatého tvaru Země, proměny jejího povrchu vlivem činnosti řek a moře, zemětřesení i vulkanických erupcí. Zabýval se příčinami mořských proudů, přílivu a odlivu. Pokusil se vytvořit přesnou mapu obývaného světa stanovením vzdáleností mezi významnými body.

Spočítal obvod Země z porovnání úhlů dopadu slunečních paprsků v pravé poledne v Alexandrii a v Asuánu. Asuán leží blízko obratníku Raka a během letního slunovratu (21.6.) tam slunce svítí kolmo. Erasthotenes věděl, že svítí na hladiny nejhlubších studní. Ve stejný čas v Alexandrii zůstávají hladiny studní ve stínu, protože paprsky dopadají na povrch Země pod úhlem asi 7°, tj. asi 1/50 plného úhlu 360°. Vzdálenost mezi Alexandrií a Asuánem je tedy také 1/50 celé kružnice.

Z měření vzdálenosti mezi Alexandrií a Asuánem mu vyšlo 5000 stadií, tj 800 km. Celý obvod Země kolem poledníku je také 50 krát delší, tj. 250 000 stadií, asi 40 000 km. Vyšel mu téměř přesně. Poledníkový obvod zeměkoule je 40 007,86 km. Alexandria a Asuán totiž neleží na témže poledníku.

Věra Šimková