Honba za briketou

Silničáře zaskočí v zimě sníh, obchody s topivem zaskočí na jaře ochlazení. Jak vystrčila hlavu sněženka a bledule, moje maminka zbystřila. Jaro je za humny. A jak se ke květu odhodlal krokus, maminka sbalila ranec, hodila sedlo na koníka a odcválala na chatičku. Tedy přeneseně řečeno. Ve skutečnosti jí bratr dal věci do auta a odvezl na chatičku. Protože mamince je 83. Loni už rezolutně prohlásila, že anabáze na chatu končí vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu, chatičku mi darovala a zimu strávila ve městě. Jenže příroda je příroda a léta v ní strávená se usazují jak diluviální naplaveniny. Březen zavoněl jarem, maminka zaslechla volání divočiny a už to bylo. Na chatičce si topí roštím, klacky, dřevem, co jí naděláme a aby nemusela pořád přikládat, tak dřevěnými briketami. A protože se v minulých dnech ochladilo, dala mi za úkol přivézt jí brikety, pletýnky a pár dalších praktických věcí do kuchyně. Mléko i jar jsem bez problému pořídil. Ne tak brikety. Normálně u nás mívá brikety Tesco, Interspar, Hobby a Obi. Marně jsem kroužil kilometry městem od marketu k supermarketu. Všude pokrčení ramen: „Už jsme nepočítali s ochlazením, neobjednali jsme“. Tak v skrytu duše doufám, že teď objednají. A moc. A oteplí se. A jim to zůstane. A oni se toho budou chtít zbavit. A bude akce. A bude sleva. A sleva velká. A já pak nakoupím auto briket za hubičku. Tak to udělám. Takový já pak budu. Jenže to bude pak a mezitím mi maminka umrzne na nedostatek briket. Nakonec to všechno přece jen dobře dopadlo, i když to tvrdě dopadlo na peněženku. Věděl jsem, že existují biopotraviny. Věděl jsem i to, že existuje biozelenina. Věděl jsem také, že existuje biomaso. Ale nevěděl jsem, že existují i biobrikety. Kde je pěstují a jestli ze semínek nebo řízkováním na alpských loukách, to jsem nezjistil. Bylo to německy napsané na obalu. Ale nedalo se nic jiného dělat, než vzít balíček biobriket, zaplatit jako by to bylo biozlato a zajet s nimi zachránit maminku. Jistým zadostiučiněním bylo, když mi pak volala, že biobrikety krásně hoří a ona má v chatičce příjemné vedro. Přesněji řečeno biovedro. Lahodné a zdravé, jak praví televizní reklama. Tak aspoň nebyla má honba za briketou zbytečná.

Luboš Nágl