Láska nemá žádná „proč“

Velký pátek

Na Velký pátek je pohled celého křesťanského světa upřen na bezvýznamný pahorek za někdejšími branami Jeruzaléma. Na Golgotu.

Náš povrchní pohled vidí místo, kde vyvrcholila lidská zloba, kde vyvřel proud zášti, kde triumfovala nespravedlnost. Vidí místo bezpráví, popraviště; místo, kde se dokonala oběť justiční vraždy. To je jeden pohled, pohled, který nedává odpověď na neodbytné proč. Proč Kristus – Bůh, trpěl? Proč Otec dopustil rozehrát toto hrůzné divadlo? Odpověď: „Za naše hříchy!“

Sv. Pavel později toto „proč“ dovede až k dokonalosti definice: „Kristus zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění.“ (1 Kor 15,3-4; Řím 4,25)

„Za naše hříchy“, za hříchy celého světa. Zemřel jako „výkupná oběť“, protože taková byla přetrvávající starozákonní mentalita: „Hřích, vinu, je třeba vykoupit obětí.“ Kristus, jako velikonoční Beránek, se stává na kříži výkupnou obětí, a tím je také „vykonán Boží soud nad lidským hříchem“.

Pavlova výpověď má pokračování: „Vstal z mrtvých, pro naše ospravedlnění.“ Soud je vykonán, vina napravena, hřích odpuštěn. „Pro naše ospravedlnění!“

Toto je „pavlovský pohled“ – pohled bývalého farizeje a zákoníka. Ale přes preciznost svého vyjádření, nedává vyčerpávající odpověď na ono PROČ? „Proč zemřel za naše hříchy?“ Odpověď na toto proč, je tak oslňující, jako bylo světlo oslňující Šavla před Damaškem a proměňující jej v Pavla, apoštola národů. Jako světlo, které proměňuje; světlo, které oslňuje. Světlo, které vychází z prázdného hrobu: „Protože nás miloval!!!“ „Miloval nás a zcela vydal sám sebe za nás.“ (Ef 5,2)

Ještě se nabízí odpověď sv. Jana – „janovská“, která je odpovědí učedníka, který Pána, a kterého Pán, nejvíc miloval: Z lásky! „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí život … Vy jste moji přátelé.“ (Jan 15,13 n)

Toto je pravá odpověď po důvodu nesmírného Kristova utrpení. Miloval nás, protože je sama ztělesněná láska. Miloval nás, protože nemůže jinak. Láska nemá žádná „proč“. Pravá láska je nezištná, nezasloužená; pravá láska dává sebe sama. „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží jeho láska; ne, že my jsme milovali Boha, ale že On si zamiloval nás, a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.“ (1 Jan 4,9-10)

Ježíš trpěl, nesmírně trpěl a zemřel svobodně, z lásky. Kristus je Boží Syn, je Slovem Božím a „Bůh promluvil k nám skrze svého Syna“. (Žid 1,2)

Toto je Boží „protože“ na naše „proč“. Protože: „Bůh je láska“ a „Ježíš je Bůh.“

Jiří Vojtěch Černý