"Měsíce" naší Země

Měsíc je jediná, dobře viditelná, přirozená družice Země. Střední vzdálenost Země - Měsíc je přibližně 390 000 km. Jeho objem jsou 2 % objemu Země. Opravdu jediná?

Tělesa, která mají stabilní oběžnou dráhu okolo Slunce, ale současně se nacházejí v blízkosti Země, jsou označována jako kvazi měsíce Země. Jejich pohyb je naší planetou ovlivňován, ale Země není schopna je natrvalo zachytit.

V současné době má naše planeta několik kvazi měsíců. Příkladem je planetka s průměrem pět kilometrů. Objevil ji r. 1986 Skot Waldron a pojmenoval ji Cruithne. Obíhá Slunce po eliptické dráze, doba jejího oběhu je 364 dní. Kopíruje pohyb Země.

Srazit se se Zemí nemůže, protože se jejich dráhy neprotínají. Nejblíže se k Zemi přiblíží na třicetinásobek vzdálenosti Země - Měsíc. Kdyby se dostal kvazi měsíc blízko k planetě a byl zachycen jejím gravitačním polem, stal by se jejím měsícem.

Astronomové z mezinárodní organizace Minor Planet Center, která sleduje nové planetky, oznámili v polovině února r. 2020 objev malého objektu velikosti auta. Když se na své cestě vesmírem blížil k Zemi, gravitace ho přitáhla na oběžnou dráhu. Stal se z něho měsíc.

Ze Země není pouhým okem viditelný a je malinký i na to, aby zářil na noční obloze. Ale doprovází nás. Zemi oběhne jednou za čtyři měsíce. Od Země se vzdaluje a dle předpokladů nás opustí a vrátí se na oběžnou dráhu kolem Slunce.

Dalekohledy objevily další měsíček v roce 2006. Po roce nás opustil a vydal se do vesmíru. V srpnu 2028 se vrátí.

Příští rok bude uveden do provozu největší dalekohled na světě Vera C. Rubin Observatory. Bude pořizovat snímky celé oblohy a dokáže najít i malé objekty. Lze doufat, že zachytí i naše dva toulavé měsíčky na jejich vesmírné pouti. „Dočasné" měsíce zůstávají na oběžné dráze Země několik měsíců. Pak znovu uniknou, nebo padnou na Zemi jako zářící meteor.

Věra Šimková