Modleme se za papeže Františka

Je březen r. 2020, dny temné a skličující. Před několika týdny propukla pandemie. Zeměkouli napadl virus, neviditelný a nelítostný nepřítel, covid-19. Tisíce lidí tenkrát zemřeli. Karanténa. Byli jsme doma a šili roušky, sháněli desinfekci. Strach, osamění. Naši zlatou svatbu jsme slavili s manželem sami doma. Druhý den nám zemřela stářím naše milovaná fenečka, černý droboučký pudlíček, Bettynka. Velký dík patří našim dětem a vnoučatům, kteří se o nás starali, hlavně o nákupy. Díky.

A tehdy, papež František, kráčel osamělým a vylidněným Římem. Pěšky, ulicí Corso. Šel do kostela San Marcello al Corso, aby se jménem všech pomodlil před „zázračným" krucifixem, který byl nesen v r.1522 v čele procesí v prosbě za ukončení moru. Za několik dní žádal Petrův nástupce v dešti na vylidněném náměstí Boha, aby nám pomohl:

„Pane, zachraň nás!" A žehnal městu a světu. A další a další modlitby k Bohu. Díky.

Nyní papež František opět bojuje. Je vážně nemocen a my se modlíme za jeho uzdravení: „Bože, je-li to tvá vůle, prosíme. Prosíme za tvého zástupce zde na zemi, neopouštěj ho, máme ho rádi. Je vždy s námi a vede nás k Tobě." Díky, papeži Františku.

Věra Šimková