Náš dávný poznávací zájezd do Anglie - I. část
Náš tehdejší poznávací zájezd se konal starým autobusem typu Karosa; (modernějších autokarů tehdy cestovky ještě moc neměly); jeli jsme téměř bez zastávek téměř celý den a noc dlouhatánskou trasou přes Německo do severovýchodního cípu Francie; v Calais jsme se ještě za tmy nalodili na trajekt (podmořský tunel pod Kanálem tehdy ještě existoval pouze na výkresech projektantů). Ale při svítání jsme už uviděli bílé útesy doverské. Po přistání nás trochu nemile překvapily dlouhé a složité pasové ceremonie hned na pobřeží. Ale dalo se to vydržet a my jsme vyrazili do vnitrozemí. První zastávkou bylo významné historické Canterburry.
Tamní památná katedrála vždycky bývala duchovním centrem království - za původní katolické i za pozdější anglikánské éry. Je to nádherná stavba, monumentální, členitá a rozsáhlá. U jejího hlavního oltáře byl na popud tehdejšího krále Jindřicha II. ubit canterburský arcibiskup - primas, sv. Tomáš Beckett. Marně bychom však dnes v katedrále hledali jeho náhrobek. Tento kdysi krásný monument totiž vadil jinému, daleko pozdějšímu panovníkovi, který jej nechal zlikvidovat. Byl to neblaze proslulý Jindřich VIII., který vládl o pár staletí později a je o něm známo, že jeho vláda se vyznačovala krutostí a násilím. Mezi tisíci obětí byl i další významný světec a mučedník, královský kancléř a současně i filosof - utopista sir Thomas Moorus, který - stejně jako mnozí prostí, ale i urození poddaní jeho Veličenstva - byl popraven jen proto, že nechtěl přijmout královo nové anglikánské náboženství. Počet obětí „náboženského“ běsnění tohoto krále i jeho nástupkyně na trůnu královny Alžběty I. asi už nikdo nevyčíslí.
Vzpomínám, že koncem 60. let minulého století běžel v našich kinech atraktivní film „Beckett“ s „hvězdným obsazením“: postavu zavražděného arcibiskupa v něm hrál Richard Burton a krále Jindřicha II. neméně slavný herec Peter O'Toole. Byl to příběh královy žárlivosti a královniných intrik proti špičkovému církevnímu představiteli, který se snažil hájit prosté věřící proti zvůli krále a jeho dvořanů a který skončil zavražděním Becketta na králův popud přímo při bohoslužbě. Toto historické drama našlo své místo i na scéně činohry Národního divadla s herci Radovanem Lukavským (Beckett) a Martinem Růžkem (král Jindřich II.). Tato česká inscenace tohoto příběhu a mučednické smrti se u nás hrála v roce 1968 - krátce po „vstupu spřátelených vojsk“ Varšavské smlouvy - a měla tehdy úžasný divácký ohlas.
Karel Voplakal
Náš dávný poznávací zájezd do Anglie - II. část