Proč DOMOV a proč VITALITA - rozhovor se Zuzanou Kynčlovou, ředitelkou Domova Vitalita
Už to pomalu bude rok, co jsme otevřeli Domov Vitalita v prostorách hotelu Grand v Lázních Bělohradě. Náš cíl byl jasný, vytvořit zařízení sociálních služeb, kde bychom nabídli i to, co umíme nejlépe a to rehabilitaci. Intenzivnější rehabilitaci pro seniory s pohybovým postižením ale i péči pro zdravotně postižené, kde dominuje porucha hybnosti.
„Je velice příjemné poslouchat chválu“, říká vedoucí Domova Vitalita paní Zuzana Kynčlová a pokračuje. „Máte to tu moc hezké, říká každý, kdo se zastaví, ale o tom to není. Daleko důležitější je to, co během krátké návštěvy neuvidíte – péče, strava, program a lidé. Nedávno mi jeden příbuzný řekl památnou větu: Nerozmazlujte mi tady maminku tolik, skáčete okolo ní a jí to hrozně vyhovuje, zleniví nám. Tak jsme museli trochu „ přitvrdit“. Ale máme i situace, kdy se u nás senior rozhýbe natolik, že načas odchází k rodině, protože je více soběstačný.“
Proč se těmto zařízením vlastně říká „domov“, když jsou to kolektivní zařízení se zaměstnanci, stejně jako nemocnice?
Pro seniory, ale i pro tělesně postižené, je domov většinou tam, kde se o ně někdo postará. Někdy je to v rodině, ale někdy musí hledat jiný „domov“. Důležité je, aby DOMOV nebylo jen slovo v názvu. Vždycky se mi vybaví stará anekdota z dob socialismu: Za první republiky se krám jmenoval „Řezník“ a uvnitř bylo maso, nyní se krám jmenuje „Maso“ a uvnitř je jen řezník. A nám je jasné, že pokud se něco jmenuje Domov, čekáme uvnitř lidskost, pochopení, pomoc a zázemí.
A proč tedy Vitalita?
Dovedete si představit něco důležitějšího, co byste si chtěl ve stáří zachovat. Možná někdo řekne peníze, ale já si myslím, že vitalita je nejdůležitější. Vitální lidé jsou většinou i zdravější, ale nelze to samozřejmě aplikovat paušálně. Vitální může být i člověk nepohyblivý, je důležité, jaké aktivity se mu nabízí, jaká je okolo něj společnost a jaká je nálada. Kafíčko, drby a zájem o dění okolo sebe je takový malý svět, kde musí být člověk stále v obraze ….a to je důležité! Potom k tomu přistupují ty oficiálnější aktivity, jako je rehabilitace a zdravotní péče, sociální aktivity, rukodělné práce, kultura a další.
Líčíte to tak, jako že jsou všichni aktivní, myslící a vitální? Ale co dále, když vás ta vitalita opravdu opustí?
Bavíme se zde převážně o seniorech a tak je zřejmé, že každá cesta má i svůj konec. Samozřejmě že třetina klientů už dopěla do fáze, kdy je důležitější péče a pomoc. To k životu patří. A proto je tu kompletní tým sester a pečovatelek a lékař je dostupný přímo v budově celých 24 hodin. Pro někoho je důležitá i otázka náboženství a víry. A i to je součástí života v Domově Vitalita.
MUDr. Jitka Ferbrová
