Proč jsem se rozhodla zúčastnit zájezdu na Sardinii a Korsiku?

Italská Sardinie a francouzská Korsika se nacházejí ve Středozemním moři. Ostrovy jsou velmi krásné, vzdálené od sebe jen 15 kilometrů. Dělí je Bonifácký průliv, omývá Středozemní, Ligurské a Tyrhénské moře. Takovou pouť si přece nemůžeme nechat ujít.

Sardinie je hornatá a skalnatá země. Má tři národní a deset regionálních parků, více než čtvrtina území je ekologicky chráněna. Je zde Aggius se sto metrovými monolity na severním pobřeží u Capo Testa. Pás 60-90 metrů vysokých, oblých kup z balvanů. Červené skalní stěny vystupují přímo z moře u Arbatax poblíž Tortoli. V provincii Oristano je archeologické naleziště starobylého města Tharros.  

Sardinie je autonomním regionem Italské republiky. Má speciální statut, který jí byl udělen v r.1948 a zaručuje jí široké pole samostatnosti. Hlavním městem je Caglia na jihu ostrova v Zátoce andělů. Původní obyvatelé jsou Sardové, tvar ostrova připomíná lidskou šlépěj, je 267 km dlouhá a 120 km široká. Sardinie je 180 km vzdálená od Itálie a 210 km od afrického Tuniska, řídce osídlená. Další velká města jsou Sassari, Olbia a Alghero. Úředním jazykem italština, většina obyvatel mluví sardsky, ve městě Alghero se mluví katalánsky. Výhodou je, že se tu domluvíme anglicky i německy. Jsme v EU a platíme eurem.

Délka pobřeží je 2400 km, většinou jsou to útesy se zálivy. Sardinie je obklopena množstvím ostrůvků, mnohé jsou národními parky, např. Asinara na severozápadě, Tavolara a souostroví Arcipelago della Maddalena na severovýchodě, San Pietro a Sant´Antioco na jihu. Má nádherné moře, které je průzračné a mění barvy od modré, šedé po zelenou. Mezi nejznámější patří Smaragdové pobřeží (Costa Smeralda), je protkané nádhernými zálivy a růžově zbarvenými plážemi.

Kolem písčité pláže Poetto se vine pobřežní silnice. Pláž je poseta zátokami, na které se v zimě slétají růžoví plameňáci. Nejznámější pláží je Malé Tahiti (Cala Brandinchi) díky jemnému písku a průzračně tyrkysové vodě. Na pláž Spiaggia di Piscinas se dostaneme po hrbolatých stezkách. Je určitě zážitkem procházet se při západu slunce přes vysoké písečné duny. Jsou známé jako sardinská poušť a tyčí se do výšky až 60 metrů. Také pláž Chia je skvělá pro milovníky procházek po dunách. I zde můžeme spatřit růžové plameňáky.

Projděme se po Cagliary. Nábřeží u přístavu tvoří široká třída Via Roma. V jejím čele stojí paláce z 19.stol., severně je nejstarší část, čtvrť Marina a Casteddu. Proti parku a nádraží (Piazza Matteotti) se nachází nádherná novogotická budova radnice Palazzo Comunale. Uličky Marina jsou plné malebných restaurací. 

Významnou památkou je renesanční kostel S. Agostino. Ulice Via G. Manno odděluje čtvrť Marina od starého města, tzv. Castello. Vedou do něj dvě brány, jižní Torre dell'Elefante a severní Torre di San Pancrazio. U ní na Piazza Arsenale se nachází Národní archeologické muzeum (Cittadella dei Musei) s antickými a prehistorickými nálezy. Nedaleko je amfiteátr (Anfiteatro Romano) z 2. stol., který v současné době slouží jako přírodní divadlo, a největší punská nekropole ve Středomoří Tuvixeddu ze 6.-3. stol. př. n. l. Pohřební komory byly nádherně vyzdobené, archeologové v nich nalezli amfory a ampule na esence. 

Dominantou města je středověký hrad sv. Michaela (Castello di San Michele) stojící na jednom ze sedmi pahorků. Uvnitř je moderní muzeum zachycující bohatou historii Sardinie. Po sv. Michaeli se jmenuje hrad, park, ulice, náměstí, hřbitov i katolický kostel. Pozoruhodnou památkou je Bastione di Saint Remy, dominantní neoklasicistní stavba s vápencovým obloukem a korintskými sloupy je doplněná dvojitým schodištěm, panoramatickou terasou a promenádou.

Patronem Cagliari je Saturnin. Bazilika svatého Saturnina (Basilica di San Saturnino), zasvěcená patronovi města, je nejstarším kostelem v Cagliari. První zmínky o něm pocházejí ze začátku 6. stol. Svatyně Panny Marie Bonarské (Santuario di Nostra Signora di Bonaria) je jedním z významných poutních míst v Cagliari. Je zasvěcena patronce mořeplavců. Stojí na kopci nad městem a skýtá nádherný výhled na okolní krajinu. 

Majestátní římskokatolická katedrála (Duomo di Cagliari) je zasvěcená Panně Marii a svaté Cecílii a sídlí v ní arcibiskup. Postavili ji ve 13. stol., ve 30. letech 20. stol. dostala fasádu v novorománském stylu, inspirovanou katedrálou v Pise. Kostelů je v Cagliari požehnaně. Ani ten, který je zasvěcený svaté Anně, nelze přehlédnout. Narazíte na něj v dolní části historické čtvrti Stampace. Ve 13. stol. zde stál kostel menších rozměrů. Koncem 18. stol. ho nahradila stavba v barokním slohu, která nepřečkala bombardování za druhé světové války. R.1951 tu vyrostl nový kostel Chiesa collegiata di Sant’Anna. 

Co si asi z toho bohatství vybereme? Velmi mě zajímá Orgósolo, Sardinské město banditů a ikonických nástěnných maleb na domech (murales). Dodnes má pověst italského Divokého západu. Těším se na tradiční oběd s místními pastevci.

Několik dní budeme ve městě Palau, letovisku na severu Sardinie v malebné krajině členitého pobřeží zátok a skalisek. Slouží pro výlety na Korsiku a souostroví La Maddalena, pro koupání v moři a opalování na pláži. Pojedeme odtud do Santa Teresa di Gallura a pak trajektem do Bonifacia na Korsice. Město leží na vysoké křídové skále, je přístavem a jejím nejstarším městem. 

Korsika je ostrov ve Středozemním moři, dvě třetiny ho tvoří pohoří. Nejvyšší je Monte Cinto s nadmořskou výškou 2 706 m. Hlavní a největší město je Ajaccio, druhé je přístav Bastia. Hovoří se zde francouzsky. Budoucí francouzský císař Napoleon Bonaparte byl rodilý Korsičan, který se narodil v Ajacciu (1769 - 1821 Svatá Helena). 

Korsika je domovem nedotčené přírody s chráněnými přírodními parky a jedinečnou faunou, jako jsou korsičtí mufloni a orlovci říční. Oblíbená je pěší turistika, vede zde jedna z nejnáročnějších dálkových turistických tras v Evropě. Nádherné jsou pláže, například Palombaggia a Saleccia, s čistou vodou a bílým pískem. Korsické kulturní dědictví je směsicí místních, italských a francouzských vlivů, korsičtina se tu vyučuje v několika školách.

Ještě nás čeká Oristano na poloostrově Sinis. Najdeme ho v polovině západního pobřeží Sardinie. Ráz zdejší krajiny je odlišný, drsnější, podél pobřeží jsou hlavně útesy. Toto představuje pravou Sardinii - jako by se zde zastavil čas. Navštívíme bývalý kostel San Pietro di Sorres a klášter. Ten se nachází v Bortutte, v provincii Sassari v severní Sardinii. Byl postaven v románském stylu ve 12.-13.stol. Do r.1505 byl sídlem již zaniklé diecéze Sorres. Prohlédneme si také archeologickou část Santa Christina.

V Arborea si konečně odpočineme na pláži.

Vykoupeme v moři a necháme se pohladit slunečními paprsky. Máme na to celý den, nabereme síly. Arborea se nachází v provincii Oristano. Široká písečná oblast Marina d’Arborea je obklopena nádherným a rozsáhlým borovým lesem. Je tu farní kostel Krista Spasitele. 

Další den už letíme domů. Naše pouť na Sardinii a Korsiku, jak ho sestavila „naše" Veronika, s každodenní mší svatou a úžasnou partou, bude končit. 

Takovou pouť si přece nemůžeme nechat ujít. Veroniko, jedeme opět s Tebou! Díky.

Věra Šimková