Prožili jsme opět nezapomenutelnou pouť, tentokrát do Chodska
Prožili jsme opět nezapomenutelnou pouť s Diecézním centrem pro seniory a CK Avetour. Tentokrát naše kroky vedly na Chodsko a Český les, do kraje Jindřicha Šimona Baara a Jana Sladkého Koziny.
Nejprve jsme zavítali do Nepomuku, do rodiště sv. Jana Nepomuckého. Prohlédli jsme si kostely sv. Jakuba většího a sv. Jana Nepomuckého (mše svatá). V Domažlicích jsme si prošli malebné náměstí s vysokou zvonicí a navštívili muzeum. Chodsko je oblast bohatá na lidové tradice, s nádhernou přírodou, kraj Jindřicha Šimona Baara, Aloise Jiráska a Boženy Němcové. Domažlice jsou jeho centrum.
Druhý den ráno jsme odjeli do Českého lesa, až na horu Čerchov. Průvodcem nám byl lesnický odborník, vše pod záštitou ředitele Českého lesa. Máme povolen průjezd chráněnou krajinnou oblastí Českým lesem. V překrásné přírodě jsme vtahováni do práce lesáků. Vypouštějí zde tetřevy a rozvíjí jejich chov, žijí tu vlci, lišky i černá zvěř. Rysice vyvádí každoročně svá koťata, velmi se zvýšily stavy zajíce. Příroda je svěže zelená. Míjíme mysliveckou chatu Na zlomu, je zde mnoho kilometrů běžkařských tratí. Také oplocenky s novými stromky, opatřené ochranou proti okusu. Pod Čerchovem je Útulna pro turisty. Jedeme po panelce na vrch Čerchov (1042 m n. m.). Vystoupali jsme na rozhlednu, jsou z ní překrásné pohledy. Zastavujeme se v osadě Výhledy u památníku Jindřicha Šimona Baara, kněze a spisovatele tohoto kraje. V Klenčí pod Čerchovem si prohlížíme Dům přírody v bývalé poště, rodný dům a muzeum J. Š. Baara. V kostele sv. Martina nás čeká přednáška místního p. faráře o Chodech a o Janu Sladkém Kozinovi. Lamingen (Lomikar) je zde pohřben v kryptě. Dále se zastavujeme v chodském poutním místě Dobrá Voda u Draženova na mši svaté. Náš duchovní průvodce P. Dr. Jiří Vojtěch Černý hovoří v homilii o odříznuté ratolesti, která usychá a člověk ztrácí duchovní sílu, kterou je eucharistie. Duchovně umírá, hříchem přerušuje spojení mízou s kmenem. (Jan 15,1-8)
Jak čas rychle ubíhá... Poslední den jsme v Peci pod Čerchovem navštívili kapli sv. Prokopa - patrona dřevorubců. Uvnitř kaple je nádherná křížová cesta z r. 1909, plastika betléma a portréty světců. V témže roce byla kaple vysvěcena. Mše svatá: smysl legendy o sv. Prokopovi, který oře s čertem - 25 km - je přeměnit zlo v konání dobra. Sv. Prokop dokázal silou své víry zkrotit zlo, které bylo ve světě. Zlo kolem nás vymýtit nedokážeme, ale můžeme ho obrátit v dobro, pokoj a milosrdenství - svým životem! Prohlížíme si Dřevorubecké muzeum v Peci pod Čerchovem. Nedaleká sklárna pracovala 50 let. Vyráběli korálky do růžence (páteříky). Na tabule skla a zrcadla se používaly brusy, brousily pod vodou, byly poháněné vodním kolem. Sklárnu předcházela pec na železo, kterou vlastnil Lamingen. Újezd u Domažlic, rodiště Jana Sladkého Koziny. Vůdce chodského povstání byl roku 1695 popraven. Poslední zastavení je v Pamětní síni na Kozinově statku.
Dostalo se nám opět skutečného klenotu poznání, ostatně jako na všech poutích vedených PhDr. Veronikou Čepelkovou (pod záštitou Centra pro seniory Královéhradecké diecéze).
Mohla bych skončit, ale teprve nyní vše začíná! Na pouti je mezi námi vždy „jiná" atmosféra. Skutečně je Ježíš přítomen. V jeho blízkosti nemůžeme jinak, musíme se navzájem mít velmi rádi. Tak, jak to chtěl On. To nám přinesl z "Nebe", kde žil Lásku ve Svaté Trojici. Tato výjimečná atmosféra je vždy na poutích s námi.
Věra Šimková
