Svatá Lucie

Svatá Lucie, panna a mučednice, která noci upije a dne nepřidá - to je asi její nejznámější pranostika. Lucie, Lucinky slaví svátek 13. prosince. Je patronkou slepých a těch, kteří mají nemocný zrak. Uctívána je od 5. století. Mezi její poznávací znaky patří dvojitý kříž, kniha, palma, svíčka, pochodeň a meč.

V době, kdy byli křesťané pronásledováni, odmítla nabídku k sňatku od pohanského šlechtice a zvolila mravní čistotu. Jejího nápadníka na ní nejvíc uchvátily oči. Tak si je vyloupla a poslala mu je. Druhý den ji Panna Marie obdařila ještě krásnějšíma očima. Pro své křesťanské přesvědčení byla mučena a popravena mečem r. 304.

V předvečer svátku chodily "Lucky" oblečeny v bílých šatech po staveních a zjišťovaly, zda se děti během adventu postí. Dospělé měly chránit proti čarodějnicím. Až do Božího hodu dávaly hospodyňky dobytku kousek těsta se zvláštním kořením. Dalším zvykem byl zákaz předení a draní peří. Když to některá paní domu porušila, rozsypaly jí Lucky peří po celé světnici. Pantáty natíraly kolomazí, sypaly moukou, lechtaly a šťouchaly.

Další pranostiky na Lucii jsou: od svaté Lucie zimy dost; když na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.

Ženské jméno Lucie (Lucia) pochází z latinského slova lux = světlo a význam jména je „světlá“, „zářící“. Mužskou podobou jména je Lucian a Lucius. Ve Švédsku se svátku svaté Lucie říká Svátek světel.

Pranostika svatá Lucie [večer] noci upije a [ráno] dne nepřidá vyjadřuje, že v našich zeměpisných šířkách (asi 50° severně) nastává nejdřívější západ Slunce kolem 13. prosince, zatímco nejpozdější východ Slunce až několik dní po slunovratu (kolem 21. 12). Nejdřívější západ a nejpozdější východ Slunce tedy nepřipadají na den slunovratu. Touto dobou je Země v přísluní (4. ledna) a kolem Slunce se pohybuje nejrychleji.

Věra Šimková