Svatoanenská pouť na Žižkově
Dne 26. července slaví své jmeniny všechny Anči, Aničky a Andulky, neboť je svátek svaté Anny a jejího manžela Jáchyma - rodičů Bohorodičky Panny Marie - a tím i babičky a dědy samotného Ježíše Krista. Letos tento svátek připadl na pátek. Ve mnoha našich městech můžeme najít kostely zasvěcené svaté Anně; najdou se i svatoanenská poutní místa (na příklad v Pohledu). Je tedy s podivem, že v Praze - metropoli s více než stovkou katolických svatyní je nyní pouze jediný kostel s tímto zasvěcením - a to ve 3. pražském obvodu, ve východní části Žižkova.
Na Starém Městě pražském sice stojí v Anenské ulici na Praze 1 ještě jedna chrámová stavba- středověká gotická svatyně původně zasvěcená svaté Anně; ta však v době reforem Josefa II. byla již v roce 1782 zrušena a od té doby měla různá komerční využití, především však chátrala. A nebýt nadace Olgy a Václava Havlových, díky níž byla stavba v letech 2007-2008 zrekonstruována, zbyla by zní dnes již pouhá ruina, kterou by nakonec z bezpečnostních důvodů bylo nutno asanovat. Bohužel po rekonstrukci tato stavba dnes již sakrálním účelům neslouží, kostelem už tedy ve skutečnosti není...
Vraťme se tedy k jedinému v současnosti "fungujícímu" svatoanenskému kostelu- tomu na pražském Žižkově.K němu se pohodlně dostaneme městskou hromadnou dopravou - autobusem č. 133 anebo č. 207 ze stanice Florenc. Šestá zastávka odtud jménem "Ostromečská" je přímo u kostela na křižovatce stejnojmenné ulice s ulicí Jeseniovou; z opačné strany kostel "obtékají" ulice Tovačovského a Žerotínova Poněkud omšelý stav venkovních zdí kostela by návštěvníka neměl odradit; stavba rozhodně stojí za pozornost i po estetické stránce. Kostel byl dokončen ve stylu beuronské secese před více než sto lety (v roce 1911); jeho architektem byl E. Sochor. Zajímavé je, že celá pořizovací cena kostela v té době údajně činila pouhých dvě stě tisíc tehdejších rakouských korun! Člověka napadne: kolikrát více by obdobná sakrální stavba stála v dnešní měně - tisíckrát tolik, či spíš ještě daleko víc?
Svatyně sv. Anny je trojlodní stavba a je zajímavé, že hlavní oltář v presbytáři zde není situován jako obvykle k východu, ale právě naopak, zatím co hlavní vchod se zdobným průčelím ústí do Tovačovského ulice. Poměrně velká stavba vlastně nemá klasickou věž- pouze malou zvoničku. Prostorná hlavní loď i obě užší boční lodi mají jednoduchý plochý strop s malovanými příčnými trámy. Svatostánek s Nejsvětější svátostí je vpravo od hlavního oltáře. Barokní oltář svaté Anny je daleko starší než kostel sám (pochází ze 17. století) a do nového kostela musel být přenesen z jiné tehdy již zaniklé svatyně. Varhany na kostelním kůru jsou naopak zřejmě moderní; mají jednoduchou účelově prostou skříň. Na čelní stěně nad hlavní oltářem je namalována stuha nesená anděly s nápisem: "Svatá Anno, matko Rodičky Boží, oroduj za nás!"
V 18 hodin začala poutní slavnost písní "Já jsem si vyvolil za ochranu pramáť Krista Pána svatou Annu..." Všichni shromáždění farníci a poutníci se otočili dozadu, aby sledovali příchod slavnostního průvodu kněží a akolytů od hlavního vchodu. V závěru tohoto průvodu šel hlavní celebrant a vzácný poutní host emeritní pomocný biskup Mons. Karel Herbst v biskupské mitře, s berlou a s biskupským pektorálem. Svou prostou a přesto poutavou poutní homilií i svým laskavým přístupem k návštěvníkům kostela všechny zaujal. Po mši svaté byla uctěna poutní relikvie a tamní pan farář pozval všechny shromážděné do přilehlého Komunitního centra na příjemné občerstvení, k přátelským rozhovorům a také na video dokumentující výstavbu Komunitního centra. Byli jsme rádi, že jsme tu dlouhou cestu přes celou Prahu na Žižkov podnikli; pouť za to opravdu stála!
Vzpomínáme, jak jsme kdysi na zájezdu do Švýcarska v starobylém hlavním kostele města Schwyz uviděli zajímavé sousoší znázorňující rodiče Panny Marie - dvojici Jáchyma a Annu, jak spolu tančí. Byl to přímo symbol manželské pohody i vzájemné úcty a lásky v rodině, v níž se Bohorodička narodila...
Karel Voplakal
