Svědectví ze zájezdu do Medjugorje a k moři

Letos již po druhé jsme vyrazili s Diecézním centrem pro seniory na pouť do Medjugorje s pobytem u moře. Před dvěma lety každý sám a oba s touhou zažít něco jiného. Já jsem jela na pouť s kamarádkami a Láďa k moři, také s kamarádem. Cestou mě potkala velká nepříjemnost. Doma jsem si zaměnila občanský průkaz s řidičákem. V Maďarsku mě nepustili dál do Chorvatska. Byla jsem vysazena z autobusu před hraničním pásmem v Maďarsku.

Oproti jiným cestovkám se v autobuse CK Avetour za mě skoro všichni modlili. Až na Láďu a Zdenka, kteří jeli k moři a modlit se neuměli. Tehdy si mě Ladislav všiml a bylo mu líto, že jsem takto dopadla a nemůže mi pomoci. Noc na zastávce v Maďarsku jsem přežila bez újmy. Ohrožoval mě pouze slimák, který mně přelezl přes palec, ale vyděsil mě, jako kdyby to byl medvěd. Syn mi doklady z Čech dovezl a také mě odvezl na hotel v Chorvatsku, kde se přespávalo.

Pak po příjezdu do Medjugorje jsme se s Láďou seznámili na Podbrdu, kousek nad sochou Panny Marie. Byli jsme oba ovdovělí a Láďa se do mne zamiloval. Já jsem chtěla pouze evangelizovat, když jsem zjistila, že tento muž je nepokřtěný, a přesto v Medjugorji. Byla jsem nadšená, že můžu konečně splnit povinnost, kterou každý křesťan má. Nějak se to vymklo a já se také zamilovala.

Letos jsme do Medjugorje už vyrazili jako manželé. V Maďarsku už doklady nepožadují (a to jsem měla občanský průkaz i pas), ale v Medjugorji je stále moc krásně, dokonce i když prší.

Helena Pokorná