17.04.2025 17:00, autor: Věra Šimková, kategorie: Zamyšlení

Turínského plátno

Turínského plátno

Turínského plátno je pruh látky s otiskem lidské postavy, měří 4,4 x 1,1 metru. Dostalo název podle místa, kde se nyní nachází. Poprvé bylo ukázáno ve Francii v r. 1357, za 200 let později se stalo majetkem rodu savojského, který jej převezl do Turína.

Otisk na plátně není dílem známé technologie. Na lněném plátně je negativní otisk mužské postavy z obou stran. Patrné jsou stopy ran, které odpovídají ukřižování. Jsou na něm stopy trnové koruny a otisky zranění rukou a nohou od hřebů při přibití na kříž. Nejde o kontaktní otisk!

Jednou z otázek - kromě stáří plátna - je způsob, jak se otisk na plátno dostal.

Vědecká zkoumání došla k poznání, že byl vytvořen technikou, která přesahuje dosud známé možnosti. Hypotézy předpokládají, že šlo o chemickou reakci tělesných tekutin se lněným plátnem nebo o radioaktivní záření nebo o neznámou formu energie při Zmrtvýchvstání; obraz je podobný rentgenovému snímku.

Plátno bylo objeveno až ve středověku, více než tisíc let po smrti Krista. Při jeho zkoumání se nenašly žádné stopy barevných pigmentů ani tahů štětcem. Přetrvávaly názory, že stopy na plátně by mohly být vytvořeny zahříváním.

Nové metody zkoumání zjistily, že jsou na plátně krevní stopy. K dispozici je jejich přesná analýza. Profesor Giulio Fanti z padovské univerzity v r. 2017 zveřejnil výsledky. Jeden vzorek ukazuje na obsah červených krvinek, mikrocytů. Vyskytují se u lidí s chudokrevností. Profesor Fanti je považuje za důsledek fyzického stresu a dechové nedostatečnosti. To by souviselo s utrpením při ukřižování. Druhý vzorek obsahuje krevní sraženiny, které by odpovídaly ranám způsobeným bičováním. V obou vzorcích byly nalezeny částice vápence a půdy typické pro horniny v oblasti Jeruzaléma. Vědci předpokládají, že tam původ Turínského plátna skutečně je.

Obrysy mincí na plátně svou velikostí odpovídají platidlu z doby Pontia Piláta kolem r. 30. Plátno skrývá nápisy v aramejštině, kterou používali lidé v době života Ježíše Krista. Není ale jisté, že jsou původní.

Nově se podařilo vědcům z italského Institutu krystalografie potvrdit stáří Turínského plátna. Tým vedený Liberatem De Carem použil metodu širokoúhlého rentgenového rozptylu, která se používá pro určení krystalické struktury vláken. (Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Heritage.) Podařilo se jim datovat plátno do let 55 - 74 n.l. Použitá metoda je přesnější než dřívější zkoumání metodou datování radiokarbonového.

Podle biblického podání nechal Ježíšovo tělo sejmout z kříže, zabalit do rubáše a uložit do hrobu bohatý člen židovské velerady a tajný Ježíšův učedník Josef z Arimatie. Podle legendy bylo plátno brzy po Ježíšově smrti přemístěno z Jeruzaléma do Edessy, později do Konstantinopole, ve středověku do Francie a nakonec do Itálie.

R. 1532 bylo plátno málem zničeno během požáru v Chambéry ve východní Francii, ale na poslední chvíli se ho podařilo zachránit. Do dnešních dnů jsou na plátně ohořelé oblasti, dvě řady tmavých míst odpovídající tomu, jak bylo plátno složeno.

Od r. 1578 je plátno uchováváno v kapli v Katedrále sv. Jana Křtitele v Turíně, kam ho přinesla královská rodina Savojských. R. 1983 ho exkrál Umberto II. odkázal papeži Janu Pavlu II. Dnes je umístěno ve speciální nádobě naplněné argonem. V r. 1978 byl zahájen projekt vědeckého výzkumu plátna. R. 1997 opět plátno těsně uniklo požáru v Guariniho kapli turínské katedrály.

Autenticitě plátna nasvědčují použitý materiál, způsob tkaní, otisk mince z r. 29, použité k zatlačení očí mrtvého, přítomnost pylu a otisků endemických druhů rostlin, anatomické a fyziologické stopy. Plátno je tkáno metodou šupinový kepr, která se používala jen v krátkém období na začátku našeho letopočtu.

Otisk těla zasahuje pouze tenkou vrstvu plátna o tloušťce 180 - 600 nanometrů a přesně odpovídá anatomii. Povaha otisku umožnila vytvořit trojrozměrnou rekonstrukci tváře včetně detailů, jako kapky krve na vousech, stopy rozmazané krve na pravé tváři, otisk mincí v očních důlcích.

Restaurátorské práce z r. 2002 odhalily na zadní straně ještě jeden otisk identické tváře. Postava je vysoká asi 175 - 180 cm, odhadovaného stáří 35 - 40 let, s vousy a vlasy sahajícími po ramena, dobře vyvinutým svalstvem, hmotnosti do 81 kilogramů. Je ztotožňována s Ježíšem Kristem. Vatikán plátno označuje za významný symbol Kristova utrpení.

Věra Šimková

 

 

 

Zájezd na Sardinii a Korsiku - banner

 
Nahoru