V Hradci Králové proběhla již počtvrté Akademie pro aktivní třetí věk

K věčnosti mládneme...

Již čtvrtou Akademii pro aktivní třetí věk uspořádalo Diecézní centrum pro seniory 15. května v Novém Adalbertinu v Hradci Králové. Letos na téma Jak se v seniorském věku udržet v duchovní, duševní a fyzické pohodě. Vedoucí centra Veronika Čepelková přivítala na sedmdesát účastníků z řad seniorů, animátorů seniorů a dalších účastníků z různých koutů Královéhradecké diecéze.

V úvodním slově Mons. Jan Paseka připomněl Žalm 92. Prožíváme měsíc Panny Marie, a to je příležitost všímat si Božích věcí v našem životě. Žalmista říká, že člověk, který je napojen na Boha, ještě ve stáří ponese užitek a zůstane šťavnatý a svěží (krásným příkladem nám byl kardinál Špidlík). Důležité je udržet se především v duševní pohodě – být stále zasazen v Hospodinově domu. Snažit se zapomenout na veškeré křivdy, rány vyčistit a znovu neotvírat. Zde přednášející připomněl arcibiskupa Karla Otčenáška, který na četné otázky typu „pamatuješ, Karle, jak nám ubližovali“ svým někdejším spoluvězňům odpovídal „Tak na to se už nepamatuju.“ A že to měli v těch dlouhých letech pobytu v lágrech hodně těžké! Takže je potřeba objevovat krásu věku v duchu verše K věčnosti mládneme!

Na téma Duchovní život a jeho prohlubování promluvila Kateřina Lachmanová Pozitivní myšlení by se nemělo přeceňovat, to by byl život v iluzi. Do duchovního života se vejdou i překážky, vše napomáhá dobrému. Je třeba pracovat na živém vztahu s Bohem. Víra nemá být mechanická, ale je vztahem i na věčnosti. Dovolme si mít čas na Boha, na důležité duchovní věci, udělejme si čas na modlitbu, mějme svá srdce plná lásky a důvěry v Boží dobrotu. Sv. Pavel říká: Ačkoli naše tělo chátrá, duch se obnovuje den ze dne.

Jaroslav Šturma nazval svou přednášku Péče o duševní zdraví. Statistika konstatuje, že dnešní důchodci se mají lépe než před deseti lety. V hmotném ohledu možná ano, ale jsou léta seniorů opravdu naplněna, mají obsah a kvalitu? Není to pouze dlouhé živoření v blahobytu?

Každé životní období má svůj smysl a význam, člověk plní své úkoly, stále musí o něco usilovat, dělat věci, které ani nechtěl, předvádět se ... V seniorském věku by už měl mít více času k dispozici a měl by se konečně otevřít, ne stále bojovat. Stáří by mělo být dotvoření naší osobnosti, dozrání lidství. Smyslem seniorské generace je také to, že uchovává paměť rodu, je vzorem a svědkem určité moudrosti. Mladší generace, která se dovede zeptat zkušených, ušetří.

Starší vidíme mnohé věci s nadhledem, najednou chápeme, že něco, co jsme považovali za neštěstí, že je vlastně štěstí. Jsme ochotni každé osobě, vztahu dát své místo v mozaice svého života, objevujeme hodnoty přesahující naše jsoucno – v křesťanské perspektivě zrát pro plody, které by byly sklizeny po našem odchodu.

Na závěr akademie vystoupily Iva Víravová a Michaela Kodýtková, a formou besedy s přítomnými probraly zdravý životní styl, především zdravou výživu a pohyb.

Ludmila Hovorková