V těchto časech bychom neměli zapomínat ani na děkování
V dnešní době bychom si víc než kdy jindy měli uvědomovat, za co všechno vděčíme institucím i jednotlivcům: nezbytná karanténa sice většinu z nás odsoudila ke „klidu“, nečinnosti, setrvávání doma, vzdání se většiny toho, na co jsme byli zvyklí jako na samozřejmost. Přesto mnoho lidí tento klid nezažívá: naopak! - A právě jim vděčíme za to, že nenastal chaos a beznaděj! Nezbytně funguje mnoho aktivit, sloužících základním potřebám nás všech, bez nichž by život nebyl možný. Nikdo asi nepochybuje o tom, že vděčíme především našim zdravotníkům, kteří neúnavně vykonávají svou činnost, jsou maximálně vytíženi a přitom permanentně ohroženi virovou nákazou; k nim patří záchranáři, hasiči, lékárníci, personál nemocnic, domovů pro seniory, ale i velmi ohrožení pracovníci v dopravě - řidiči hromadné dopravy - zejména městských autobusů, armáda pracovníků zajišťujících zásobování zejména potravinářských prodejen a pracovníci prodejen; patří k nim i řidiči dálkových kamionů, pracovníci u poštovních přepážek, poštovní doručovatelé, pracovníci svozu odpadků, policisté a mnozí další, bez nichž by to prostě nešlo.
Měli bychom být velice vděčni i těm, kteří slouží ve sdělovacích prostředcích - v našem případě by náš dík měl patřit zejména těm, kteří poskytují útěchu, posilu a duchovní pomoc, která je nyní velice zapotřebí: našim kněžím, kteří v prázdných kostelích slouží bohoslužby vysílané křesťanskými médii - zejména televizí Noe a Rádiem Proglas; je velkou pomocí a duchovní podporou, když si člověk může kdykoli naladit na YouTube vysílání mše svaté, či na obou zmíněných křesťanských stanicích se připojit k vysílané oběti nejsvětější, k modlitbám církve za Boží pomoc a ochranu, k společné modlitbě růžence, korunky k Božímu milosrdenství, litanií a dalších modliteb, k meditaci před vystavenou Eucharistií, k rozjímání pod vedením našich duchovních pastýřů. Měli bychom být vděčni duchovním poradnám, zejména těm, které systematicky poskytují podporu a dodávají naději mimo jiné osamělým seniorům; mám na mysli především Diecézním centrum pro seniory pod vedením PhDr. Veroniky Čepelkové. Měli bychom v modlitbách podpořit i křesťanské cestovní kanceláře (zejména českou Avetour a slovenskou Avertrawel), které nám dlouhá léta obětavě sloužily a umožnily i těm dříve narozeným zažít bezpočet nezapomenutelných poutních zájezdů; současná situace jim přináší vážné ztráty a potíže, když mnoho nasmlouvaných poutí muselo být zrušeno. Mysleme na ně a prosme, aby přežily - a jakmile Bůh dá, že opět nastane normální situace - aby mohly opět pokračovat ve svém záslužném poslání!
Karel Voplakal
