Vánoční vzpomínky Karla Voplakala

Před několika lety jsme navštívili jednu velkou pražskou výstavu betlémů - krásných dokonalých figurkových od mistrů - řezbářů, ale i těch lidových - papírových, kašírovaných, keramických, skleněných, betlémů ze šustí, z peří, z kamenů a z dalších materiálů - jeden krásnější než druhý. A měli tam také jakousi „nebeskou“ poštovní schránku, do níž děti mohly vkládat své dopisy Ježíškovi. A protože tehdy bylo už po svátcích, před uzavřením výstavy ty dětské dopisy byly vystaveny na nástěnce u vchodu. Bylo radost je číst, protože to nebyly jenom žádosti o dárky, ale také - i jen tak - dětské pozdravy do Nebe. Vzpomínám si už jen na dopis tohoto znění: „Ježíšku, Ty máš senzační mámu! Ty se máš!“

Druhá vzpomínka je ještě starší: když naše vnučka Klárka prožívala své čtvrté vánoce a byla plna nadšení ze všech dárků, které nalezla pod stromečkem, najednou se zamyslela a povídá: „To je stejně divný! Když já mám „narozky“ nebo svátek, vždycky také dostanu dárečky. A dnes má přece narozeniny Ježíšek, ale On chudáček nic nedostává, ale jenom dárky dává!“ 

Ing. Karel Voplakal, CSc.