Vděčně za o. Miloslavem Šiffelem

Někdy stačí jen málo chvil a srdce se chce opět setkat...

Poznala jsem Vás, o. Miloslave, na pouti se seniory a s "naší Veronikou" do Jizerských hor. Šel jste s námi túru, vyjel lanovkou na Ještěd, vyšel kopec Bukovec, prošel se údolím Jezerky. Na mši svaté, v kostele sv. Víta v Příchovicích jste v homilii hovořil o důležitosti, aby člověk nepřestal doufat v Hospodina, o vytrvalosti v komunikaci s Bohem a o tom, že milující Bůh o nás ví.

S každým jste promluvil pár vlídných slov při procházce nádhernou přírodou, potěšil naši duši. Večer jste s námi poseděl, pověděl pár vlídných vtipů, spoluprožil naši svátost smíření. Vzpomínám na okamžiky radosti, které jste s námi prožil a oči vlhnou...

Při návštěvě mariánského poutního místa BOZKOV, na mši svaté v kostele Navštívení Panny Marie Královny hor jste hovořil o tom, že poutník se vrací domů jiný, prozářený, milejší a bližší Pánu. O tom, že Bůh je milující a milosrdný, ale nejsou s Ním žádné žerty. O tom, že pouť skrývá i chvíle nepohody a my se nevrátíme stejní. Máme jiný pohled na svět, prozářený láskou Boží. Také o tom, že se na konci života se objeví kříže, ale to je pravé znamení, že jdeme správným směrem.

Drahý Otče na nebesích, bolí nás odchod o. Miloslava. Víme, že se po těžké nemoci už těší z Tvé lásky. Věříme, že se s ním u Tebe opět sejdeme.

Nyní Vás, o. Miloslave, provázejí naše modlitby a vděčnost...

Věra Šimková