Vděčnost Tomu, kdo se pro nás z lásky zcela obětoval

Milí přátelé, 

Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, kdy si připomínáme triumfální vjezd Kristův do svatého města, kdy Jej jako Krále a Mesiáše nadšeně oslavovali snad i mnozí z těch, kteří jen o pár dní později "převlékli kabáty" a před Plátovým soudním dvorem se nenávistným křikem dožadovali Jeho ukřižování. Budeme si pak ve čtvrtek Svatého týdne připomínat Jeho láskyplné ustanovení Nejsvětější Svátosti Těla a Krve při poslední večeři s milovanými dvanácti vyvolenými učedníky, z nichž jeden Ho zakrátko zbaběle zapřel a ten druhý Ho dokonce za mizerných třicet stříbrných zradil a vydal do rukou nepřátel. 

V pátek, jenž je vším právem nazýván Velkým, vzpomínáme na Krista v Jeho nepředstavitelných mukách krutého bičování, potupného korunování trním, utrpení Křížové cesty a nejbolestnějším a nejpotupnějším způsobem popravy přibitím na kříž. To všechno na odpuštění a zadostiučinění za naše hříchy, pro naši spásu, za nás, místo nás - a to vše přímo před očima jeho něžné milující a milované Matky, která všechno Jeho utrpení prožívala a vytrpěla s Ním. 

V samotném závěru Svatého týdne však nastává úžasný zlom - tajemné Zmrtvýchvstání Spasitele, jímž bylo dokončeno dílo našeho vykoupení. Vzkříšení vlastní božskou mocí je korunou pozemského života Krista-Bohočlověka a zároveň největším dnem dějin lidstva, důvodem velikonoční radosti všech generací!  

Přejme si tedy vzájemně co nejvíc této odůvodněné velikonoční radosti a našeho stálého vděku Tomu, kdo se pro nás z lásky zcela obětoval!

Karel Voplakal