Volme Boha, lásku, život

Ez 18,21-28

Mt 5,20-26

Pátek po 1. neděli postní

Prorok Ezechiel se s námi dneska nemazlí. Své poselství staví zcela vyhraněně a nekompromisně: buď a nebo. Buď život ve spravedlnosti a jako odměna život věčný, nebo život v hříchu a jako odměna smrt.

Takto postaveno to vypadá jednoduše. Jenže. Náš lidský život není statickou veličinou, ale probíhá v mnoha proměnách; v amplitudách dobra a zla, lepšího i horšího; hříšník má šanci nápravy, ale žel, i světec možnost zhřešit. Tedy, shrneme-li Ezechielovu výzvu:

- Když se hříšník odvrátí od hříchu, bude žít.

- Když se spravedlivý odvrátí od spravedlnosti, zemře.

Zdá se to být tak přímočaré: konec dobrý- všechno dobré – a naopak. Ale. Tak jednoduché to v životě nebývá. Je dost dobře nemožné v životě člověka vymezit, odkud až kam je dobrý a odkud až kam zlý. Tajemství hříchu a sobectví, a tajemství lásky a dobra se tak vzájemně prolínají, že sotva kdy najdeme přesnou hranici, kde převládá jedno, a kde začíná druhé. Přenechejme tedy zkoumání hranic mezi dobrem a zlem pánům moralistům, a nechme se raději ovládnout radostí z Boží velkorysosti. Ano, Bůh je sice nekompromisně spravedlivý, je však nadevšechno milosrdný. Raduje se z každého, kdo se odvrátil od zlého. Z každého obráceného hříšníka. Zapomíná na všechno nedobré, co kdy spáchal. Odpouští vše pro jeho skutek obrácení, pro dobro, které teď koná.

Co však s tím, který dříve vykonal, a třeba i mnoho dobrého, ale nyní přešel na nedobrou cestu a páchá zlo? Kdo opustil cestu spravedlnosti a práva a přimknul se ke zlu, sobectví, bezpráví? S bolestí jej Bůh pro svou spravedlnost musí odmítnout a pro jeho setrvání ve zlém, mu ani jeho dřívější dobré skutky nemůže připočíst.

Tolik slova poexilního proroka Ezechiela. My však, možno říci, žijeme v době novozákonní, my jsme Boží děti vykoupené Kristem. Nám bylo, a priori, skrze Kristův kříž odpuštěno. Všechno! A také - máme svátosti, mezi nimi i svátost smíření - zpověď. A ta má tu moc, že hříšníkovi po upřímném vyznání, spojeném s lítostí a po rozhřešení, jakoby znovu započítává, co dobrého kdy vykonal a úplně smazává jeho hřích.

Vidíme, že je tady oproti Starému zákonu důležitý posun, a to v náš prospěch. Bůh není necitlivý dráb či potměšilý strážník, který by číhal na každé naše provinění, aby nás mohl trestat, právě naopak. Je to milosrdný Otec, který má radost z každého našeho dobrého krůčku a jeho otevřená náruč je stále připravena nás zachytit, pevně uchopit a hlavně všechno odpustit. Je to opravdu jen na nás. Buď dobro, nebo zlo. Buď láska, nebo zatracení. Volba je na nás. A my máme svobodu se rozhodnout. Volme Boha, lásku, život.

Jiří Vojtěch Černý