Výzva k permanentní lásce

Lk 12,39-48

Středa 29. týdne

Když jsem si přečetl dnešní evangelium, tak mne, přiznávám, zamrazilo. Ono není určeno anonymnímu čtenáři a nemluví o vymyšleném služebníku - ono je určeno mně i vám, a hovoří o nás. V roli onoho opovážlivého, nevěrného a nespolehlivého služebníka, jsme my všichni. A všichni neseme zodpovědnost za dary, které jsme dostali, zvláště a v první řadě, za dar víry a dar křtu. Všechny by nás dnešní evangelium mělo vyburcovat z letargie a z povrchnosti, s níž žijeme svůj křesťanský život, nejvíce by však mělo otřást námi kněžími. My totiž, vedle všeobecného kněžství, které dostáváme všichni při křtu, jsme dostali nadto nesmírný dar služebného a svátostného kněžství, který nás zavazuje ještě větším poutem zodpovědnosti. Jako kněz nemohu přeslechnout ono: „Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc žádat.“

Kněz je, podle dnešního podobenství, ustanoveným správcem, který bdí nad služebnictvem a je za ně odpovědný. A jako správce se bude jednou ze svého správcovství zodpovídat Nejvyššímu Pánu. Běda mu, pokud hledí jen na sebe a svého postavení zneužívá. Je ustanoven správcem, aby se staral o hodnoty jemu svěřené, aby bděl nad Božími dětmi, moudře je vedl a pečoval o ně. Musí být velmi vnímavý pro Pánovy pokyny a znát Jeho učení, aby nesvedl svěřené služebníky do tenat bludu; musí jít příkladem, být první v akci, a zato v pozadí, když jde o pocty a poslední v pořadí, když jde o odměnu.

Při rozvažování o tomto textu evangelia jsem se cítil být jím jako kněz osloven, jím napomenut, jím být vybídnut. Ale nenechte se mýlit. Toto evangelium není určeno jen kněžím, je určeno vám všem. Nad námi nade všemi se vznáší slova Pána Ježíše o jeho nečekaném a nenadálém příchodu. My všichni budeme jednou, ať si to připouštíme, či nikoli, skládat účty ze své věrnosti křesťanské víře, z poctivosti, a pravdivosti svého křesťanského života. Není však třeba žít ve strachu, Kristův příchod má být radostným setkáním se svým Pánem, na kterého se těšíme; ne hrozbou z nevyhnutelného trestu. Toto evangelium je výzvou k permanentní lásce a věrnosti, ne hrozbou k permanentnímu strachu. Jde jen o to, abychom zodpovědně spravovali vše, co nám bylo v životě svěřeno, ať je to naše zdraví, naše děti, naše nadání a hřivny, a pak nás nemůže příchod Pána zaskočit, ať přijde jakkoli nečekaně.

Jiří Vojtěch Černý