Webbův a Hubbleův teleskop: Je úžasné, co nám Bůh dává poznat

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je teleskop vyvinutý NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou. Byl vypuštěn 25. 12. 2021. V budoucnu nahradí Hubbleův teleskop, který má pracovat do roku 2030.

Webbův dalekohled bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Země-Slunce, tedy asi 1,5 mil. km od Země, na opačné straně od Slunce. Servisní lety k teleskopu jsou vyloučeny. Pracovat má pět let, zásoby paliva má na deset let; cena 10 miliard USD.

Hmotnost má 6 161,42 kg, délku 21,2 m, šířku 14,2 m, průměr teleskopu 6,5 m a 0,74 m, ohniskovou vzdálenost 131,4 m.

Hlavním cílem je poznání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku (nejvzdálenějších objektů), lepší porozumění formování hvězdných soustav a pátrání po životě mimo Sluneční soustavu.

Webbův teleskop bude pracovat v infračerveném oboru světla (vlnová délka 0,6 - 28 μm). Je to výhodné při sledování velmi vzdálených objektů s velkým rudým posuvem a objektů s nízkou povrchovou teplotou (Hubbleův teleskop pracuje ve viditelné oblasti).

Aby mohl pozorovat vesmír v infračerveném oboru záření, musí být jeho teplota pod 50 K (-223 °C). Stínění proti slunečnímu záření je řešeno ochranným štítem, v plně rozvinutém stavu má 14,16 m × 21,20 m.

Kvůli stínění je zorné pole teleskopu omezené na 40 % oblohy. Při svém pohybu je teleskop schopen shlédnout oblast celého vesmíru jednou za 6 měsíců.

Zrcadlo je složeno z 18 šestiúhelníkových segmentů (z pozlaceného berylia, každé o hmotnosti 20 kg, s plochou 25 m²). Průměr zrcadla je 6,5 m. Pohyb jednotlivých segmentů i zakřivení zrcadla je možné regulovat ze Země.

První koncept Webbova teleskopu byl prezentován v r.1989 (před startem Hubbleova teleskopu), vývoj začal v roce 1996.

Teleskop bude umístěn tak, že jeho primární zrcadlo bude natočeno směrem od Slunce i Země do hlubokého vesmíru. Nebude tedy možné pozorovat planetu Zemi a Měsíc, planety Merkur a Venuši (nepozorovatelné jsou i pro Hubbleův dalekohled).

Hubbleův dalekohled na oběžnou dráhu Země do výše 600 km vynesl 24.4.1990 americký raketoplán Discovery.

Má hmotnost 11 000 kg, délku13,25 m, dobu oběhu 1,5 hod., průměr zrcadla 2,4 m, výšku oběhu 500 - 600 km.

Obíhá Zemi a předává obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Prohloubil poznatky o vesmíru, přispěl k objevům, které pomohly lépe porozumět základním problémům astrofyziky. Cenné jsou jeho snímky nejvzdálenějších objektů, které lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.

Je úžasné, co nám Bůh dává poznat.

Zpracovala Věra Šimková