Židovské svátky

Advent. Čas ztišení, pečení vánočního cukroví a vůně vanilky. Čas smíření a přemítání o Božím působení v životě člověka. Přemýšlení o židech, i o jejich dnešní těžké době. Vzpomínám na jejich náboženské svátky dané Bohem.

Šabat 

Je nejdůležitější svátek podle přikázání v Desateru. Pomni, abys den sváteční světil. Slaví se každou sobotu od pátečního do sobotního soumraku. V tento den židé nesmí pracovat, cestovat, obchodovat. Scházejí se přátelé a celá rodina je pohromadě. Začíná v pátek před západem slunce obřadem kabalat šabat (přijetí šabatu). Po něm se koná večerní modlitba a slavnostní večeře. Od této doby jsou zakázány určité práce a věřící se věnují odpočinku a studiu. V sobotu ráno se v synagoze koná ranní bohoslužba. K šabatu se také vztahuje zvyk svátečního 'třetího jídla' podávaného po odpolední modlitbě. Šabat končí po západu slunce obřadem havdala (oddělení). Jeho součástí je požehnání nad pohárem vína zdůrazňující rozlišení svatého a všedního. Židé jím zakončují Šabat i ostatní své náboženské svátky. 

Roš chodeš (Nový měsíc)

Roš chodeš zahajuje každý židovský měsíc. První den měsíce nisan, čtrnáct dní před exodem z Egypta, přikázal Bůh Mojžíšovi, aby vyhlásil novoluní. Od této chvíle slavení novoluní trvá až do dnešních dnů. 

Pesach (Svátek nekvašených chlebů)

Nejstarší a nejdůležitější židovský svátek. Příkaz k jeho dodržování dal Bůh. Každoročně se slaví a připomíná vyjití z otroctví a útěk z Egypta. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí. Zároveň se probouzí země a půda po období zimy.

Šavu'ot (Svátek týdnů)

Slaví se 49 dnů (7 týdnů) po exodu z Egypta. Hospodin daroval Mojžíšovi Desatero na hoře Sinaj. Slaví se koncem května nebo začátkem června. 

U křesťanů jsou letnice dnem seslání Ducha Svatého, vrcholí období Velikonoc a slaví se padesát dnů po Velikonoční neděli.

Sukot (Svátek stánků)

Je svátkem sklizně a připomenutí přebývání židů na poušti. Jeden z veselých svátků, který zároveň symbolizuje konec vegetačního období roku a nástup zimy. 

Chanuka (Svátek světel)

Příběh Chanuky je zaznamenán v První a Druhé knize Makabejské. Jde o zázrak posvěceného oleje, který hořel osm dní.  Chanuka připomíná porážku syrských sil, které se pokoušely zamezit Izraelcům praktikovat jejich víru v jediného Boha. Juda Makabejský a jeho bratři zničili ohromné vojsko a znovu vysvětili jeruzalémský chrám. V tento osmidenní svátek se zapalují světla na svícnu. Jedno pro první noc, dvě pro druhou atd. Svícen se jmenuje menora. Jeho  sedm ramen odkazuje k sedmi dnům stvoření i k hořícímu keři, který spatřil Mojžíš na hoře Sinaj.

Purim (Svátek losů)

Je to nejveselejší židovský svátek. Připomíná události, které jsou zaznamenány v Knize Ester. Slaví se jejím veřejným čtením. Židovská obec rámusí při zmínce jména Haman, sehraje příběh Ester, obdarovává chudé, posílá dárky jídla nebo pití a žije karnevalem. Slaví se v březnu.

Jsou také Izraelsko-židovské národní svátky nedávné doby.

Jom ha-šo'a (Den vzpomínky na holokaust a hrdinství)

Je to den obětí holokaustu, výročí povstání ve varšavském ghettu (19. dubna 1943).

Jom ha-zikaron (Den vzpomínek na vojáky a lidi padlé za Izrael)

Jom ha-acma'ut  (Den nezávislosti)

Den vyhlášení státu Izrael 14. května 1948.

Jom Jerušalajim (Den Jeruzaléma) 

Výročí sjednocení Jeruzaléma za šestidenní války v r. 1967.

Židé jsou naši starší bratři ve víře. Mám je moc ráda a ráda vzpomínám na své poutě po Svaté zemi. 

Věra Šimková