Zjevení Panny Marie v La Salette
Maxim na statku Pierra Selma působil od 14. září 1846 jako dočasná náhrada za nemocného pasáka krav. S Melánií se poprvé setkal 17. září 1846 anásledujícího dne již spolu hnali stádo na svah hory Planeau. 19. září znovu šli na stejné místo obklopeni čtyřmi kravami, kozou a psem. Nad vysoko položenými pastvinami se začalo prodírat z pozadí mraků slunce. Kolem poledne děti přišly k "studánce lidí," kde se usadily. Přišli k nim i další mladí pasáčci, kteří se svým stádem byli o něco níže. Společně se najedly a poté se Maxim a Mélanie vydali k "malému prameni" (vytékala z něj voda pouze po dešti či po zimě; dva dny po zjevení začal pramen najednou vyvěrat a dodnes ani na chvíli nevyschl). Poblíž něj si udělali malý dvojposchoďový domek z kamení – druhému poschodí říkali "ráj," protože bylo okrášleno květinami nejrůznějšího druhu. Unaveni ulehli a usnuli hned vedle stavení. Po probuzení šli hledat krávy, ale když zjistili, že zůstaly na stejném místě, tak se Mélanie otočila a začala se vracet pro baťůžek, který si nechala u pramene. Nejednou uviděla ohnivý kotouč, jak se objevil nad místem ("rájem"), odkud před chvílí s Maximem odešli (ten se na Meláninu výzvu "jestli také vidí ohnivý kotouč," vrátil k ní). Rotoval, nakonec se zvětšil a otevřel. Uvnitř seděla krásná paní v poloze, která vzbuzovala dojem velkého smutku. Měla totiž lokty položené na kolenech, tvář zahalovaly její dlaně. Na sobě měla prosté šaty včetně zástěry a šátku položeného přes ramena a zauzlovaného na zádech (stejně tak se oblékaly i místní ženy). Oděv doplňovaly růže (boty, okraje šátků, věnec na hlavě). Jako diadém vypadalo světlo zářící jí nad čelem.
Proroctví
V prvních okamžicích obě děti zareagovaly rozpačitě, když Pannu Marii zahlédly (Maxim se dokonce chtěl bránit svou pastýřkou holí a nabádal k tomu i Mélanii), ale když na ně promluvila, tak vše opadlo. V první části rozhovoru krásná paní (hovořila k oběma dětem) varovala, že pokud lidé budou neustále urážet Boha, pak se bude kazit úroda, a následkem toho nastane takový hlad, že děti budou umírat v náručích svým matek. Pokud se ale lidé obrátí k Bohu, skály a kamení se sami promění v osivo a zasadí se do půdy. Vyzvala je, aby to sdělily všem lidem. Následně každé z nich vyslechlo osobní tajemství (resp. slyšelo obsah slov pouze to dítě, ke kterému Panna Marie mluvila). Melánie však mohla v roce 1858 zveřejnit poselství, které jí svatá Panna svěřila. Je v něm obsažena silná kritika tehdejší církevní i světské společnosti, varování před válkami, hladem, morem, nemocemi a příchodem antikristů. Nakonec dle ní však všechna díla pýchy pominou. Úcta a služba Bohu bude obnovena. Vše podrobně Melanie Calvatová uvedla ve své knize. V ČR byla vydána pod názvem: "Zjevení přesvaté Panny na hoře Lasalettské, 19. září L. P. 1846." Doslovná citace úvodní části proroctví (dle výše uvedené knihy) sdělené dívce zní takto:
"Melánie, co ti hodlám teď říci, nebude tajemstvím navždy: budeš je moci uveřejnit r. 1858. Kněží, sluhové mého Syna, kněží svým špatným životem, veškerou svou neuctivostí a svou bezbožností v slavení svatých tajemství, láskou k penězům, láskou k poctám a rozkošem, kněží se stali stokami nečistoty. Ano, kněží volají po pomstě, a pomsta je zavěšena nad jejich hlavami. Běda kněžím a osobám Bohu zasvěceným, které svým špatným životem křižují znovu mého Syna. Hříchy osob Bohu zasvěcených křičí k nebi a svolávají pomstu; a hle, kterak říká pomsta za jejich dveřmi, neboť nelze již nikoho nalézt, kdo by snažně prosil za milosrdenství a odpuštění pro národy; není již duší šlechetných; není již nikoho, kdo by byl hoden obětovati Beránka bez poskvrny Věčnému ve prospěch světa. Bůh hodlá uhodit způsobem bezpříkladným. Běda obyvatelům země! Bůh hodlá vyčerpat svůj hněv, a nikdo se nebude moci vyhnout tolika sjednoceným zlům. Hlavy, vůdcové lidu Božího, zanedbali modlitbu a pokání a démon zatemnil jejich inteligenci; stali se těmi bludnými hvězdami, jež starý ďábel strhne svým ohonem, aby je přivedl ve zkázu. Bůh dovolí tomu starému hadovi, aby vrhl rozbroj mezi panující ve všech společnostech a ve všech rodinách. Lidé budou trpět mukami fyzickými i mravními."
Následující události
V okolí La Saletty se poté zvedla vlna vzrušení. Věřící i nevěřící přicházeli na místo zjevení. Byla dokonce zřízena komise, která měla rozhodnout, zda děti vypovídají o všem pravdu. Dne 19. září 1851, zveřejnil místní biskup Mons. Philibert de Bruillard ve svém pastýřském listu informaci o pravosti těchto událostí a za necelý rok taktéž inicioval zahájení stavby svatyně na místě zjevení. Dokončena byla roku1865 aposvěcena roku 1879 (od té doby mohla užívat označení "bazilika"). Nejdříve se zde vytvořila řeholní komunita, ta se později transformovala na misijní kongregaci papežského práva, užívající název Misionáři Matky Boží zLa Saletty.(roku 1981 měla po celém světě 880 členů). Obdobné, ale ženské společenství působí pod názvem Kongregace sester Misionářek Matky Boží zLa Saletty.
Jan Jankovič
Autor zveřejnil tento článek taktéž na české verzi Wikipedie. Naleznete ho - zde!!!
