Změníme se?

V katolických kostelích ubývá lidí, v Evropě se zavírají  stovky kostelů, zato se plní letniční sbory. Čím to je? Pročtěte si pozorně 13. a 14. kapitolu  Janova evangelia! Lidsky otevřená atmosféra večeře s Ježíšem, jeho debata s apoštoly v soukromí bytu hostitelky. Stejné to pak bývalo u prvních křesťanů: živé společenství okolo stolu. My jsme ovšem vyměnili Ježíšovu večeři za "nejsvětější Oběť mše svaté". Přicházíme, klaníme se ke svatostánku, usedáme, aniž se staráme o to, kdo sedí vedle. Ani to podání ruky nedávno zavedené, na věci mnoho nezmění. Jeden druhého napomíná, "odváže-li se" tento a promluví se sousedem v lavici. 

Bratři a sestry, změňme se! (Matouš 4,17). Mějme společenství! Ježíš nechce naši stafáž k "Nejsvětější Oběti"! Kdo se chce v tichu klanět, ať jde do kostela sám, jindy. Vraťme se ke stolování, nedejme na popírače koncilu, vytápějme kostely a zimní kaple, ať je tam útulno, scházejme se i mimo mši, ale hlavně: starejme se o příchozí, kteří hledají lidská srdce.

Jan Rybář